Když jsem přijížděl k redakci, před kterou stála zaparkovaná novinka od Yuki, myslel jsem, že nám o něco dřív dorazila Aprilia, nebo Peugeot, až nápis na spodní kapotě prozradil, že mám co dočinění se strojem čínské produkce. A je třeba říct, že na první pohled velice povedeným strojem.
K testu jsme se vydali jak jinak než do pražských, zácpami zmítaných ulic, kde nejlépe vyniknou všechny vlastnosti těchto městských štik. Než se ohřeje dvoutaktní vzduchem chlazená padesátka pohánějící tento stroj, prohlížím si jeho detaily. Přední maska mi tak nějak připomíná Aprilii, středový tunel zase Peugeot a logo Yamahu. Jako celek ale působí stroj velice svěžím, moderním a tak trochu agresivním dojmem.
Po usazení za řidítka má jezdec vše při ruce. Palubní deska je moderně střižená, nicméně zůstává přehledná a zobrazuje vše potřebné, tedy především aktuální rychlost a stav paliva v nádrži. Nechybí ani nejdůležitější kontrolky, jako jsou blinkry a kontrolka stavu oleje v nádržce odděleného mazání. Nezapomeňte, že sedíme na dvoutaktu. Řidítka padnou do ruky a všechny ovladače jsem intuitivně našel tam, kde je obvykle očekávám. Velice mě překvapila zrcátka, která fungují opravdu perfektně, jsou dostatečně široká a pevně uchycená, na to u čínských strojů nejsme zvyklí.
Posez je na Yuki hodně sportovní. Sedlo je příjemně tvrdé, ale dost vysoké, takže jezdci menších postav by mohli mít při manipulaci na místě trochu problémy. Spolujezdec má plnohodnotnou sedačku a vyklápěcí stupačky. Za sedačkou spolujezdce mohou být umístěna velká madla, nebo jako v našem případě nosič. Motor už je ohřátý na provozní teplotu a tiše dvoutaktně přede skrz elegantní koncovku. Na otočení plynovou rukojetí reaguje velice živě a do otáček se opravdu těší. Dynamika rozjezdu je zajímavá zhruba do třicítky, dál už se skútřík nechce tak živě, ale stále poslušně zrychluje až do padesátky, kde jezdcovo snažení utne omezovač. Ten je zde namontován pro jezdce od patnácti let, kteří tak mohou tuto padesátku sedlat s řidičákem AM.
Vzhledem k tomu, že máme co dočinění s dvoutaktem, neměl by být velký problém motor a variátor otevřít na plný výkon a následně ladit, protože už podle zvuku má tenhle padík „na víc“. Motor ale samozřejmě není vše a musí mu sekundovat i ostatní části skútru. Yuki je osazen přední kotoučovou a zadní bubnovou brzdou. Zdaní brzda má účinek dostatečný, zadní kolo se jen tak nezablokuje a nástup je čitelný. Přední brzda by zasloužila o něco ostřejší průběh nástupu. Páčka byla na testovaném stroji hodně měkká a pro razantnější brzdný účinek bylo třeba na páčku zatlačit silou. Vše ale nasvědčovalo tomu, že brzdě by zásadně pomohlo odvzdušnění.
Podvozek je klasické koncepce, tedy teleskopická vidlice vepředu a letmo uložená kyvná vidlice vzadu. V přímé jízdě funguje podvozek dokonale, při plné rychlosti můžete klidně začít svačit, skútr se ani nehne. Je to do značné míry dáno dlouhým rozvorem a hodně předkopnutou přední vidlicí. Problém ale nastává v utažených zatáčkách. Stroji se nejdříve do zatáčky nechtělo, ale po překročení určité hranice do ní nečekaně spadl. To nám způsobilo nejednu pernou chvilku, kterou jsme museli chvíli vydýchávat. Prudký pád stroje do zatáčky s sebou mimo jiné nese podklouznutí zadního kola. Příčin může být několik, od špatně nahuštěné pneumatiky (zkoušeli jsme), přes špatně zvolenou geometrii, až po absenci tlumení přední vidlice, která jakoby jen pružila. Na poslední možnosti jsme se nakonec shodli jako nejpravděpodobnější. Tato skutečnost bohužel na závěr testování zkazila stroji celkově dobrý dojem, který u nás zanechal.
Jaký je tedy závěr? RMC je rozhodně odvážný počin, který svým zajímavým designem a sportovním pojetím zaujme především mladší generace, kterým zároveň umožňuje řízení už od patnácti let. Vyřádí se na něm i „tuneři“, kteří mají ve dvoutaktu dostatek prostoru pro svou práci. Za slušné peníze tedy dostanete velice pěkně zabalenou muziku někde z prostřed hitparády MTV.
Autor: Matěj Oliva, Foto: Autor
