Vespa S150 vs Vespa PX150 vs LML Dlx150 4T

Porovnat nově oživenou legendu – dvoutaktní Vespu PX 150 – s její dobovou verzí dodnes vyráběnou v Indii s pod značkou LML a osazenou jednoduchým čtyřtaktem, tenhle test jsme si prostě nemohli nechat ujít! A aby to bylo ještě zajímavější, do srovnání jsme zařadili i moderní Vespu 150S, navíc v nádherném barevném provedení College. Jak se budou při vzájemném srovnání jevit tři stroje z různých historických fází vývoje značky Vespa?

O nejnovějších trendech ale i historii značky jsme psali několikrát – naposledy například v zpravodajství z Milána. Inovovanou Vespu PX jsem měl jedinečnou možnost otestovat přímo na oficiálním představení v Římě a také další dva stroje jsme již podrobili redakčnímu testu – viz články Vespa S150 a LML Dlx150. Dnes se tedy nemusíme věnovat technice ani popisu jednotlivých funkcí, ale vyrazíme na společný výlet kolem Prahy a uvidíme, jaké dojmy tyto skútry nabídnou při přímém srovnání.

Když jsou takhle zaparkované vedle sebe, vyzařují image a základní tvar Vespy každým coulem. Černé LML se sedlem v barvě kůže je věrnou kopií čistě bílé Vespy PX a z dálky je odlišíte snad jen podle trochu jiné zadní svítilny nebo tvaru sedla. Až zblízka je vidět, že vývoj designu PX stále pokračuje a řada rysů má přeci jen trochu modernější zpracování. Plynulejší linie mřížky nad předním blatníkem, modernější zadní svítilna, také decentní výroční lakování k výročí vzniku italské republiky z ní dělá výjimečný kousek.

V pozadí zaparkovaná Vespa S150 tady zastupuje dnešní moderní řady Vespy. Těží z image značky a historických tvarů, ale umí je podat v plně moderním pojetí a dokonce si může dovolit použít obdélníkový světlomet. Přesto je každému motoristovi okamžitě jasné, že jde o Vespu. A že jde o pořádně luxusní kousek, to je snad jasné z přepychově obšitého sedla ve vyzývavě červeném tónu i červeno-zelených terčů na bocích.

Blíží se čas odjezdu, takže startujeme a necháváme prohřát motory. Nová S150 neslyšně zaševelí na první ťuknutí startéru a elektronické vstřikování okamžitě utlumí motor do kultivovaného ševelení a skútr je připravený vyrazit. Oba retro stroje samozřejmě neodoláme našlápnout pěkně startovací pákou, přestože také mají elektrický startér. U Vespy PX je odměnou vzteklé poštěkávání dvoutaktu, indická LML jezdí na čtyři doby a pobrukává si podstatně hlubším tónem. Jak PX tak LML si přitom říkají o důkladné zahřátí, pak teprve jsou rozjezdy to pravé ořechové.

Lenka na moderní Vespě bere za plyn a okamžitě mizí v dáli, zatímco my si budeme užívat jedinečného manuálního řazení levou rukojetí se spojkou. Rozjezdy na LML jsou díky čtyřtaktu s krouťákem již odspoda příjemnou záležitostí, naopak ječivé dvoutaktní PX vyžaduje hodně citu a než najdete tu správnou kombinaci plynu a spojky, a to vůbec nemluvím o řazení jedničky na semaforech. Po rozjezdu se ale karta obrací a Vespa PX se s nádherným dvoutaktním zvukem žene dopředu a říká si o řazení dvojky-trojky-čtyřky. Čtyřtaktní LML působí klidnějším dojmem a není tak nutné hlídat přesný okamžik pro přeřazení. Pocitově působí jako těžší a pomalejší, ale ve skutečnosti je na tom prakticky stejně jako PX.

Hned za dalšími světly se tedy řadíme vedle sebe a pořádáme první srovnání – malý závod na jeden kilometr. Po odstartování se okamžitě nadzvedává přední kolo dvoutaktní Vespy, ale již za pár metrů se ukáže síla pokroku a moderní Vespa S150 se odpoutává a ukazuje nám záda. LML asi do padesátky drží krok s PX, ve vyšší rychlosti se ukáže maličko větší výkon dvoutaktní PX, která ale na kilometrové rovince své indické starší ségře ujede jen o nepodstatných 4-5 metrů. V otázce výkonu a krouťáku jsou na tom tedy prakticky stejně.

Trochu jiné je to v zatáčkách nebo třeba při brzdění. I tady se prostě výkony moderní Vespy S150 nedají srovnávat. Přestože podstata odpružení, zavěšení kol i brzd (ano, i S150 má vzadu buben) jsou shodné, nejnovější technologie má jednoznačně navrch a S150 svým dnešním „soupeřkám“ ujede, kdy bude chtít. Podvozek dává skvěle najevo, kolik náklonu nebo brzdné síly ještě snese a i na hrbolech zůstává stroj skvěle poslušný. Ještě markantnější je to ve vyšších rychlostech, kdy drží stopu a stabilitu.

Naproti tomu PX a LML v rychlosti nad 80 km/h už trochu tancují ze strany na stranu a až dost citlivě reagují na sebemenší vychýlení těžiště nebo zásah do řízení. Stejně tak v zatáčkách to chce soustředění a pevnou ruku, větší rychlosti už tady najednou působí trochu nejistě. Ovšem o to větší je to zábava – když navíc v náklonu ještě musíte třeba podřazovat. Celkově působil dvoutakt trošku ochotnějším a pevnějším dojmem a je s ním víc zábavy, také brzdy originál Vespy byly o poznání citlivější. Na druhou stranu LML nevyžaduje tolik řazení a díky tomu je třeba při proplétání mezi auty trochu ve výhodě.

Právě v centru města se ukazují hlavní důvody, proč dnes všechny skútry mají variátor. Lenka na S150 se protahuje každou skulinou a v klidu využívá okamžité reakce motoru. My na manuálech se při každém zabrzdění musíme rychle ujistit, že na zařazený kvalt budeme mít dost zátahu k průjezdu zužující se mezerou mezi auty. Ale co je ve městě nevýhoda, je za městem naopak cenná deviza. V zatáčkách nad Radotínem si užíváme řazení a pečlivé nájezdy do stoupajících zákrut a na vyhlídku na kopci dojíždíme s nadšeným výrazem pod plexi. S variátorem to jde rychleji, ale vůbec to není taková zábava!

Zastavujeme před hospodou pod Karlštejnem a jdeme načerpat síly. Lenka si přitom odkládá přilbu pod sedlo, kde ovšem oba retro stroje mají jen rovnou kovovou plochu, takže my s Matějem si alespoň odkládáme rukavice a foťáky do poměrně mohutné schránky před koleny. U oběda pak je čas zhodnotit dojmy ze všech tří strojů. Moderní čtyřdobá Vespa S150 je bezesporu o třídu pohodlnější, bezpečnější a pro běžnou veřejnost i krásnější než Px a LML. Taky její užitná hodnota je podstatně vyšší, ve městě se s ní prostě pohodlně a stylově všude protáhnete a ještě budete mít před kavárnou úspěch se stylovým strojem. Dvojice PX a LML je o něčem úplně jiném. Sice si taky užijete hřejivý pocit z vlastnictví nádherné retro mašiny slavné značky, ale jejich hlavní přitažlivost je bezesporu v zábavném řízení a požitku z jízdy. Tyhle stroje lákají k tomu jet se klidně po práci projet a užít si rozjezdy, řazení i pečlivé hlídání stopy v zatáčce. A Vespa PX je na tom díky krásně uječenému dvoutaktu ještě o chloupek líp.

Technické údaje a aktuální ceny najdete na webech českého zastoupení Vespa a LML. Za zmínku stojí také informace, že všechny tři stroje jsou v nabídce také v kubatuře 125 ccm, kterou bude příští rok možné řídit pouze s řidičákem na auto. OPRAVA: od ledna 2013 bude možné s řidičákem na auto řídit pouze stroje do 125 ccm opatřené variátorem, na PX a LML se tedy toto ustanovení nevztahuje!


Autor: FilipT, LenkaT, OlivaM, foto: AltnerJ