V dnešním testu jsme porovnali dva zajímavé tříkolové maxiskútry od Piaggia, oba navíc ve verzi LT umožňující řízení i pouze s řidičákem na auto. Jak se liší svezení na Piaggiu MP3 400 LT doplněném o dlouhatánský plexištít a kufr v barvě skútru od letošní novinky Piaggio MP3 300 LT YOUrban?
První empétrojky od Piaggia se na trhu objevily už před třemi lety a pod názvem MP3 výrobce nemyslí přehrávání písniček v počítači, ale zkratku pro „Moto Piaggio a 3 ruote“. Tříkolová konstrukce s jednostranně zavěšenými předními koly na lichoběžníkových ramenech, která umožňuje prakticky neomezené naklánění v zatáčkách, se hlavně v jihoevropských metropolích velmi rychle ujala. Bezpečné vedení přední nápravy i na mokru, dlažebních kostkách či šikmých přejezdech kolejí, výborné držení stopy při prudkém brzdění i snadné parkování či stání na křižovatce díky aretaci podvozku ve vzpřímené poloze přilákaly značné počty jezdců na skútrech – zvláště když díky úzké stavbě tyto stroje dovolují proplétání v provozu prakticky stejně dobře jako klasické skútry.
Piaggio MP3 400 LT
Konstrukce i design této čtyřstovky jsou vrcholem vývojové řady klasických skútrů MP3, ze které vybočil až letošní Yourban. Dvojici kol kryje mohutný předek s efektní mřížkou chladiče a plastovými bočními lemy odolnými proti poškrábání, hned nad ním upoutá oko nízko posazená dvojice světlometů. V prodejně A-Spiritu, nového importéra značek koncernu Piaggio pro český trh, tuto vlajkovou loď třídy empétrojek ještě vybavili dlouhým plexištítem a zadním kufrem v barvě stroje, takže v provozu působí totálně nepřehlédnutelným dojmem. Tolik zvědavých a obdivných pohledů jsem sklízel snad jedině na tříkolovém Can-amu Spyder!
Příplatkový kufr je namontovaný na výklopné plotně umožňující přístup k zadnímu víku zavazadlového prostoru. MP3 400 totiž umožňuje převážet extrémně dlouhé předměty, protože zavazadlový prostor pod sedlem je protažený až dozadu a můžete do něj buď naložit nákup po odklopení sedla, nebo otevřít zadní kryt a nasoukat sem třeba rybářské pruty. A věřím, že by se zde daly převážet i lyže, pokud byste na vyčnívající část uvázali předpisový červený praporek. Jenom škoda, že se pod přístrojovku nevešla ještě alespoň jedna malá schránka na mobil a sluneční brýle. Přepychový design doplňují stříbrné plasty napodobující středový rám a stříbrná loukoťová kola s malými plastovými blatníčky vepředu, to aby do systému naklápěcího odpružení nelítalo příliš mnoho nečistot.
Na jezdce čeká luxusní přístrojovka s elegantním rozložením dvou budíků tachometru a otáčkoměru, displeje palubního počítače a okénka kontrolek, nechybí ani ukazatel paliva. Čestné místo v plastovém proužku uprostřed zaujímá oranžová kontrolka aretace naklánění podvozku. I sedlo patří k tomu nejpohodlnějšímu a nejkvalitnějšímu, co lze na trhu cestovních skútrů potkat. Ve spodní části sedla je schovaný ještě dešťový potah. Místo spolujezdce je dost vyvýšené a jeho pohodlí podporují krásná madla z kombinace hliníku a koženky. U takto cestovně pojatého maxiskútru by neškodilo jen o trochu víc místa na nohy řidiče. Jezdec totiž má možnost dát si chodidla pouze na rovnou podlážku, hodila by se i šikmá plocha vepředu na opření nohou. Napravo omezuje pozici nohy pedál nožní brzdy brzdící předek i zadek, což je jednou z podmínek zařazení tohoto vozidla do třídy speciálních vozidel, na které podobně jako třeba na čtyřkolky stačí řidičák na auto – ale o tom se zmíním až na konci článku.
Pokud by vás někdo se zavázanýma očima posadil na nastartovaný skútr s odblokovaným podvozkem, sundal vám šátek z očí a nechal vás odjet, možná byste ani nepostřehli, že nesedíte na běžném jednostopém maxiskútru. Pocit z řízení je totiž za jízdy téměř stejný a menší rozdíly se projeví snad jen na hrbolech, kdy cítíte, že vepředu skáče mnohem víc neodpružené hmoty než u jednostopého provedení. Když ale víte, že jedete na trojkolovém skútru, budete v každé situaci cítit obrovskou jistotu stabilního předku. Zjednodušeně řečeno, se dvěma koly vepředu si můžete dovolit dvakrát tolik, co s jedním kolem. Průjezdy zatáčkou na rozbitém nebo mokrém povrchu, dlažební kostky, kluzké koleje, tady se vždycky můžete spolehnout, že kdyby jedno kolo podklouzlo, bude mít druhá pneumatika dostatek gripu na udržení stabilního směru jízdy. To platí třeba i pro výjezdy na obrubník – klidně můžete najet našikmo a předek neodskočí do strany, jedno kolo pokaždé pevně drží na asfaltu. Manévrování po městě je dokonale hbité, až v zatáčkách ve větších rychlostech nebo při překlápění mezi zatáčkami cítíte, že se tam vepředu pod vámi rovnají dvě pneumatiky a skútr někdy v náklonu trošku mění zvolenou stopu.
Další velký rozdíl „tříkoláka“ se projeví po zastavení na světlech. Už při zpomalení do jízdy krokem vám začne oranžová kontrolka signalizovat, že je možné pomocí elektro-hydraulického systému zamknout naklánění podvozku. Tlačítkem na pravé rukojeti zamknete stroj ve stojící poloze, ozve se potvrzující pípnutí, a vy si v klidu odpočíváte s nohama nahoře a čekáte na zelenou. Při rozjedu jen zaberete na plyn a stroj po překročení hranice 1400 otáček automaticky odemkne podvozek a plynule se rozjede. Má to nějaká úskalí? Jenom drobnosti – když skútru zamknete podvozek v nepatrném náklonu na stranu, dejte pozor, abyste si nevrhli plynem – podvozek se odjistí a budete muset dát nohy na zem, abyste nespadli na stranu. Také při dojíždění ke světlům je dobré si podvozek zamknout až těsně při úplném zastavení. Když si ho zamknete za pomalé jízdy krokem, rázem se úplně změní styl instinktivního udržování rovnováhy a trvalo hodně dlouho než jsem se to naučil „vychytat“.
Po zastavení a uzamknutí podvozku stačí zatáhnout páčku ruční brzdy, můžete sestoupit a nechat skútr stát. MP3 má i centrální stojan, ten je zde pro případ poruchy elektrického systému nebo pro stání ne nerovném povrchu, kdy centrální stojan přeci jen poskytuje větší jistotu než volné stání na mírně pružících pneumatikách.
Jízda za doplňkovým obrovským plexištítem nabízí zvláštní pocit. Jedete v klidné bublině vzduchu, na silnici se díváte přes plexištít a rychlost odhadujete jen přibližně a co chvíli se musíte ujistit pohledem na tachometr. Klidný vzduch totiž klame a co chvíli jsme se městem hnal podstatně rychleji, než je povolená padesátka. Na dálnici jsem jen nevěřícně sledoval ručičku tachometru, jak si to sune až za hranici 140 km/h! Aby také ne, nová konstrukce vodou chlazeného čtyřventilového jednoválce Piaggio Master o objemu 399 ccm umí maximální výkon 34 koní. Ve velkých rychlostech už ale plexištít v turbulencích za auty začínal mírně pokupovat skútrem ze strany na stranu, takže jako pohodlná cestovní rychlost se ukázala zhruba stodvacítka. Rozjezdy na semaforech jsou v porovnání s jinými skútry trochu pomalejší, však také tahle mohutná mašina má provozní hmotnost těsně přes 250 kg.
A jak takovou kombinaci rychlosti a hmotnosti zvládají brzdy? Přiznám se, že zpočátku jsem byl z brzd MP3 trochu rozladěný. Připadalo mi, že mají pomalý nástup a omezenou citlivost i výkon. Až v průběhu testu jsem si ale uvědomil, že na MP3 brzdím úplně jinak než na běžném skútru. možná to trochu připomínalo brzdění u auta. Dvě přední kola totiž snesou takový záběr, jaký bych na běžném skútru riskoval jen v té opravu nejkritičtější situaci. U MP3 může jezdec s naprostou důvěrou naložit přední brzdě tolik stisku, až si jedno kolo kvíkne, a jízdní vlastnosti přitom stále zůstávají v klidu a pohodě. Při testu jsem si často říkal, že by MP3 slušelo ABS, ale na druhou stranu chápu, že technické provedení u dvou předních kol by bylo obrovsky složité a komplikované.
Piaggio MP3 300 LT YOUrban
Druhý testovaný stroj MP3 získal název složením anglických slovíček ‘Your’ (Váš) a ‘Urban’ (Městský) a dá se říci, že to jeho ducha dokonale vystihuje. Na jeho designu je znát, že tady měli návrháři hodně volnou ruku a podařilo se jim vytvořit dokonale moderní kabát, důstojný pro moderní technologie skryté uvnitř. Dvojitý světlomet přepůlený linkou z bílých diod ladí s mohutným předkem, motiv vykrojeného boku se opakuje i na krytu výfuku, tím nejatraktivnějším prvkem jsou ale blatníky předních kol. Vypadají trochu jako vystrčené ruce robota a díky nim vypadá YOUrban trochu jako stroj z Transformers.
Skladba ovladačů je shodná jako u MP3 400 LT, ovšem přístrojovka je úplně v jiném duchu, kolem hlavního budíku tachometru jsou menší ukazatele stavu nádrže a teploty motoru, také displej a skladba kontrolek je jednodušší. Světlo umístěné nahoře v tělesu řídítek je v městském provozu lépe vidět, jak se ale vyrazí za město, projeví se vyšší posaz i menší plexištítek a řidič bude muset pro delší dojíždění voli přilbu s plexištítem, na Yourbanu už to nad stovku trochu fouká. Celkově je skútr o kousek užší a proplétání mezi auty na něm jde lahůdkově. Pod sedlem najdete místo na dvě přilby.
Sedlo je určené pro městské ježdění s častým zastavováním a manévrováním kolem nohy. Je o poznání tužší a je možné si jej nastavit do dvou poloh, také je pocitově o kousek výše než u větší sestry, byť papírové hodnoty jsou téměř shodné. I přes shodný konstrukční základ je YOUrban o poznání kratší a lehčí. To potvrzují i technické údaje, podle kterých má pouhých 211 kg provozní váhy. I přes nižší objem a výkon – jednoválec QUASAR o objemu 278 ccm má maximální výkon 22,4 koní – je tento stroj mnohem svižnější než mohutné červené MP3 s plexištítem. Až od rychlosti zhruba 120 km/h se tříkilu nechce zrychlovat.
Co se týče výkonu brzd, tady se opakoval prvotní dojem z větší čtyřstovky. I tady bych asi uvítal malinko ostřejší a citlivější nastavení brzd, ale i tady je díky dvěma kolům vepředu výkon brzd o velký kus před klasickými skútry. Ještě se ale musím pozastavit nad pedálem nožní brzdy, který brzdí předek i zadek. Jak už jsem zmínil u prvního stroje, pedál trochu zabírá místo na podlážce. Při stisku všech tří páček (obou ručních a nožního pedálu) není funkce brzd zrovna moc intuitivní, v ručních páčkách vnímáte, jak nožní pedál přebírá tlak a není úplně cítit, které kolo má zrovna v záběru navrch. U běžného skútru bych to viděl jako nedostatek, ale u těchto tříkolek to zase takový problém není – kdo je vyježděný z běžných skútr, ten bude brzdit stejně pouze rukama, a kdo přesedne z auta, rád ponechá brzdy na společním pedálu kombinovaných brzd, dvě kola vepředu to vždycky v pohodě poberou.
Při manévrování po městě a skládání do zatáček jde všechno o dost pružněji a ochotněji díky vyšším a užším předním kolům – zatímco čtyřstovka má vepředu 2x 120/70-12´´, YOUrban jezdí na 2x 110/70-13´´ a na jeho obratnosti je to docela znát. Kroužení osmiček a vlnovek na parkovišti odhalilo i o něco větší rejd, který se ve městě také hodí. U lehčího Yourbana jsme zkoušeli také položit stojící skútr téměř úplně na bok, zda narazíme na limity náklonu podvozku a v některém bodu se odlepí vnější kolo, ale tady se ukázala ještě velká rezerva, mnohem dřív by začal drhnout centrální stojan.
Na semaforech nabídne lehčí YOUrban pocitově razantnější rozjezd, se kterým nemá šanci udržet krok žádné auto. Pro srovnání jsme si proto dali několik společných srovnávacích zkoušek akcelerace. Po odstartování YOUrban opravdu vystřelil dopředu o něco dravěji a získal na MP3 400 LT asi dvoumetrový náskok, který se ale zhruba od 40 km/h začal rychle zkracovat a od šedesáti už čtyřstovka srovnala skóre a začala se rychle vzdalovat. I přesto všechno má YOUrban ve městě subjektivně výkonově navrch – aby také ne, město je jeho hřiště! Spolujezdec na YOUrbanu nemá takový luxus jako na MP3 400 LT, ale nouzí trpět nebude, komfort zadního sedadla je na úrovni třídy městských třístovek jako třeba SH300i.
Závěr
Obě testované MP3 stroje nabízejí kvalitu jízdy na maxiskútru s přidanou hodnotou dvou předních kol. Možnost parkování bez centrálního stojanu či stání na křižovatce bez opírání nohama jsou milé bonusy, to hlavní je ale zdvojnásobená bezpečnost při jízdě po městem v zatáčkách a při intenzivním brzdění. Na čtyřstovce, navíc pro účely testu opatřené mohutným plexištítem a kufrem, si doslova plujete krajinou a můžete ignorovat rozmary počasí. Na YOUrbanu to zase mnohem víc svádí k ostřejšímu proplétání městským provozem a jeho design bude velkým lákadlem pro mladší jezdce.
V obou případech si ale za lepší jízdní vlastnosti, bezpečnost a také jistou exkluzivitu budete muset připlatit. Cena YOUrbanu činí 155 tisíc, přičemž třeba srovnatelný skútr Piaggio Beverly se stejným motorem pořídíte o třetinu levněji. Stejně tak vedle MP3 400LT s cenovkou 180 tisíc se nabízí o třetinu levnější Piaggio X Evo 400.
Maxiskútr s řidičákem na motorku?
V ceně obou modelů s kódem LT je zahrnutý příplatek za přidanou hodnotu spočívající v možnosti řízení s řidičákem skupiny B na auto, běžné modely bez pedálu nožní brzdy jsou zhruba o 10 tis korun levnější.
Díky legislativní kličce, která v Evropě umožňuje homologovat tyto skútry podobně jako čtyřkolky, tak na tyto skútry mohou dosáhnout i lidé, kteří jsou vyježdění v autě, už něco najezdili i na povolených padesátkových skútrech (a chystá se rozšíření automobilových řidičáků i o stopětadvacítky) a nemají zájem absolvovat autoškolu na motorku, zvlášť při současném stylu obvyklých jízd na obstarožní jawě se zdvojeným řízením a zkušebním komisařem na místě spolujezdce.
Promo video Piaggio MP3 300 LT YOUrban
Promo video Piaggio MP3 400 LT
Autor: FilipT, foto: Jan Altner
