Podívejte se s námi na několik hlavních bodů na časové ose historie skútrů. Jaké byly začátky a hlavní přelomové body? A jaké byly české resp. československé příspěvky do historie skútrů?
Hildebrand & Wolfmüller
Když se na to dá pohodlně nasednout v sukni, tak je to skútr – a podle této logiky byl vůbec první sériově vyráběný motocykl na světě vlastně skútr! Hildebrand & Wolfmüller vznikl již v roce 1894 a šlo o základní čtyřdobý dvouválec 1489 ccm. Na tak velký objem měl docela skromný výkon 2,5 k, však také točil maximální otáčky jen 240 ot/min. Padesátikilový stroj se nechal rozvášnit na rychlost 45 km/h, takže mu stačily jen pryžové brzdy se špalíkem tlačícím na přední pneumatiku.
Zajímavý je i zadní blatník – ten stroj zdědil ještě od svého a původně v něm byla zabudovaná nádržka na vodu pro pohon parním strojem, to vlastně platí i pro pohon zadního kola ojnicí přímo z klikové hřídele motoru! Na svět přišly téměř dva tisíce těchto strojů a jejich nepříliš úspěšnou éru ukončila až první světová válka, během které se většina průmyslu musela soustředit na vojenskou výrobu.
Motorové koloběžky po 1. světové válce
Ve 20. letech dvacátého století byly automobily hodně drahé a hodně lidí fandilo myšlence motorizovaných koloběžek (anglicky koloběžka = scooter). Mezi prvními úspěšně vyráběnými modely byly jednoduché stroje Motoped se malým motorem na zadním kole a větší skládací Autoped s motorkem na předním kole – vyráběné v New Yorku v letech 1915 – 1921 a poté v Německu pod licencí Krupp. Malý motorek 155 ccm o výkonu 2,5 k uměl až 32 km/h a díky nádrži na benzín umístěné v dlouhé tyči krku řízení i slušný dojezd při mizivé spotřebě.
O výrobu podobných motorových koloběžek se pokoušela řada dalších značek, v Evropě měla slušný úspěch například Skootamota britského konstruktéra Granville Bradshawa. Ta už má i sedlo s motorem 123 ccm OHV umístěným nad zadním kolem s finálním převodem pomocí řetězu.
Variátor mění pravidla hry
První opravdový skútr v dnešním pojetí je asi Salisbury Motor Glide z roku 1936, který poprvé využívá řešení se samočinnou odstředivou spojkou a sklízí s ním velký úspěch díky snadnému ovládání a lákavému designu. První variátor od Salisbury se rázem stává vzorem pro celou řadu dalších výrobců…
…a jedním s nich je přímý konkurent na americkém trhu, značka Cushman. Její skútry se spotřebou 2,0 L/100 km a maximální rychlostí 50 km/h jsou perfektním řešením pro válečná léta, kdy byl benzín na příděl. Cushmanu také pomohly vládní zakázky pro motorizaci poštovní služby.
Jejím asi nejkurióznějším stroje je pak Model 53 s velkými balonovými koly nazývaný „Cushman Airborne“, vojenský skútr určený pro shazování z letadel na padáku spolu s parašutisty, kterým pak zajišťoval rychlou možnost přepravy v týlu nepřítele a byl pro něj připraven i přívěsný vozík na munici. Značka Cushman za oceánem úspěšně působila až do roku 1965, zatímco Salisbury skončila hned po válce.
Viva l’Italia – Vespa a Lambretta
Firma Piaggio původně vyráběla letadla a za přechod k motorkám po Druhé světové válce „vděčí“ především totálnímu zničení továrny v Pontedera americkými bombardéry. Itálie v poválečném období potřebovala jednoduchý a levný stroj, proto na základě z amerického Cushmanu přišla na svět Vespa, v italštině „vosa“.
Konstrukce s karosérií z lisované oceli a plně zakrytovaným motorem a převodovkou s řazením na rukojeti se osvědčila. Od zahájení výroby v roce 1947 měla Vespa na trhu úspěch, ale ten hlavní trhák se dostavil až 1957, kdy ve filmu Prázdniny v Římě půvabná herečka Audrey Hepburn naskočila na Vespu za novináře v podání Gregory Pecka a společně ukázali světu krásy Říma ze sedla tohoto skútru. Vespy okamžitě šly na dračku a začal se rodit kult a jedinečný image, vznikají první kluby Vespa. V šedesátých letech měla Vespa výrobní závody v 13 zemích a do dnešní doby už sjelo z výrobních linek přes 17 milionů těchto skútrů!
O rok později vzniká v Miláně podobný příběh – z vybombardované továrny na ocelové trubky vzniká výroba jednoduchých skútrů Lambretta, které mají trubkový rám, motor uchycený přímo na zadním kole a netradiční zavěšení předního kola převzaté z letadel.
Lambretty byly jednodušší a levnější na výrobu, proto se po pár letech začaly vyrábět v řadě dalších zemí – v Indii, Španělsku ale hlavně v Jižní Americe, kde se dodnes skútrům přezdívá „lambretty“. Celé této značce se nakonec stala osudná snaha o zahájení výroby automobilů s britským partnerem, která skončila neúspěchem a v roce 1972 i krachem firmy.
Harley-Davidson Topper
Pokusy o rozšíření nabídky také o skútry neminuly snad jedinou motocyklovou značku. A příkladem je i tak tradiční značka, jako je Harley-Davidson. Jeho skútr Topper se vyráběl jen menším počtu v letech 1960 – 1965 a jezdil z kapotážemi ze sklolaminátu. Pod nimi ukrýval s malý motor 165 ccm převzatý z tehdejších malých motocyklů H-D a obsahoval variátor a zajímavě řešený mechanismus startování pomocí lanka.
Československé skútry aneb Prase jede
Nápady na pohodlné skútry s moderními rysy vznikaly i v Československu a za jejich většinou stál konstruktér Praga BD, pan J. F. Koch. První prototyp skútru se samonosnou karoserií vznikl již před 2. světovou válkou, druhý prototyp s odvážnými tvary se představil na pražském autosalónu 1947, v obou případech ale byla výroba odložena z nedostatku kvalitní oceli.
Sériová výroba se po řadě prototypů rozběhla až v roce 1957 pod značkou ČZ, kdy bylo vyrobeno prvních 300 skútrů Čezeta 501 s motorem 175 ccm. Stroj se samonosnou karoserií svařenou z lisovaných částí má kyvnou vidlic s jedním tlumičem na předním kole. V první verzi byl stroj vzadu odpružený pouze pomocí pryžového bloku, později přišla modernizovaná verze 502 s řadou modernějších prvků. A design s protáhlým „čumákem“ za předním světem dal stroji přátelskou přezdívku „prase“.
Autor: FilipT
