Výhodami a nevýhodami skútrů a aut by se dalo popsat mnoho stránek, většinou se ale vše drží na teoretické úrovni. My jsme se rozhodli vyzkoušet v praxi, kdo bude rychlejší při jízdě centrem Prahy.
Pro městský souboj jsme si vybrali odpovídající techniku a soustředili jsme se na to nejmenší a nejlevnější, co je na našem trhu k dispozici. Za skútry se do závodu v mezích pravidel postavila loňská novinka od Peugeotu, model Kisbee se čtyřtaktním padesátikubíkovým motorem. Ten je určen pro jezdce od 15ti let, takže i v našem testu byla maximálka omezena na 45 km/hod. Před startem jsme se báli, že tento handicap sebere skútru veškeré šance, protože 45 je na naše silnice opravdu dost málo, ale ukázalo se, že i s tím se v centru dá vystačit… No ale nepředbíhejme.
Stejně jako jsme vybrali nejmenší skútr od Peugeotu, sáhli jsme u stejné značky i po nejmenším autu. Tím je Peugeot 107. Má litrový motor o výkonu 50 kW, manuální převodovku, posilovač řízení, 4 dveře a manuální klimatizaci. Cena modelu 107 v základní výbavě je 169 000, testovaný vůz lehce překračuje cenu 200 000 korun. Oproti tomu cena skútru je pouhých 35 000 korun.
Naše trasa je naplánována z jihu na sever Prahy, startuje na kraji města u Chodova, pokračuje přes centrum Vrbovka, kde se oba jezdci můžou podívat na novinky v oblečení a skútrech. Dál se jede po nábřeží až na Staroměstské náměstí a dále pak přes centrum do naší redakce v Kolbenově ulici. Kdyby se startovalo s běžícími motory v sedle a sedačce, měl by skútrista výhodu. Ale jde nám o reálné výsledky, takže postupujeme stejně jako v praxi. Řidič auta si může v klidu nasednout, kdežto redaktor na skútru musí absolvovat oblečení bundy, rukavic a přilby. To dává autu prvotní náskok zhruba dvou minut.
To byste neřekli, jak to oblékání dlouho trvá. Navléknout teplou mikinu, protože venku je teď ráno pořádná kosa, přes ni koženou bundu, pak ještě reflexní vestu, protože na tak pomalém a malém stroji bych měl radši být pořádně vidět. Honem nasadi a zapnout přilbu, navléct teplé rukavice, hned je zas sundat a vydolovat z kapsy klíčky, znovu do rukavic a konečně můžu nastartovat a vyrazit. Matěj v autě už je dávno za první světelnou křižovatkou. Já si to drandím pětačtyřicítkou a auta mě míjejí zhruba osmdesátkou, tak tady asi žádný náskok nezískám.
První část cesty vede okreskami okolo Prahy a dovoluje autu využít vyšší maximální rychlost. Oranžová 107 tedy rychle mizí skútru z dohledu a na Vrbovce musí nějakou tu minutu počkat na svého soupeře. Na silničkách okolo Prahy tedy auto:skútr zatím skóre 1:0. Řidič skútru navíc přijíždí docela vymrzlý, v květnu ještě ráno může být docela zima. Řidič auta si užíval vymožeností civilizace jako teplíčko, rádio a káva v kelímku a nelze opomenout, že cestu absolvoval v mnohem větším bezpečí.
Na Vrbovce jsme nahlédli do výlohy Meteorsportu, kde čekají na své majitele novinky od Symu a Derbi, zašli jsme na kafe a prohlédli si nová Piaggia, Aprilie a Vespy v prodejně Aspirit. Čas ale letí a náš legální závod pokračuje. Další cesta vede sice městem, ale po rychlých dvouproudovkách, kde je místy sedmdesátka. Auto tedy opět rychle mizí, ale jen pod Vyšehrad, kde na něj čeká první kolona.
Dolů z kopce k Bráníku se mi auto pomalu vzdaluje, ale jen o kousek, jeho povolená padesátka proti mojí maximálce 45 není až takový rozdíl. Ale na nábřeží je kousek sedmdesátka a za chvíli už vidím Peugeot 107 hodně v dáli. A co je k vzteku, dnes ani u Vltavy není zácpa a kolem Podolí a Výtoně provoz vcelku plynule jede! Až na Karlově náměstí se to začíná štosovat a já můžu konečně využít výhod skútru. Opatrně objíždím stojící kolonu před křižovakou volným odbočovacím pruhem a zařazuju se těsně před světly. To samé se opakuje u Mánesa a ejhle, už dojíždím Peugeot 107. Od semaforů vyrážíme nastejno, ale před Národním divadlem nechávám kolegu s fotografem stát v koloně a sám si v poklidu pokračuju kolem stojících aut. Stačí jet pomaličku, téměř krokem, i tak získávám slušný náskok a v cíli na Staromáku mám pěkných deset minut k dobru. A kdybychom vyrazili v době dopravní špičky a kolona jako obvykle začínala už v Podolí, bylo by to minimálně pětkrát tolik! To jsem zvědavý, kde tady chce s autem zaparkovat…
Čas neúprosně letí a auto se krokem plazí popojíždějícími frontami u semaforů, naštěstí to dneska docela jede. Své vedení si udrží až k Tančícímu domu, kde už je v zrcátkách vidět reflexní vesta redaktora na skútru. Ten opatrně projíždí kolonou bez větších problémů a brzy se autu vzdaluje. Kolona vozů se pomalu sune po nábřeží a je jasné, že skóre je 1:1. Na Staromáku je navíc jasně vidět další velké plus skútru. V centru Prahy 1 se to parkovacími místy zrovna nehemží a i malá 107 má velké problémy nějaké místo najít. Řidiče to stojí mnoho minut kroužení v uličkách okolo náměstí. To jezdec na skútru nechal svůj stroj na kraji chodníku a už se může v klidu kochat památkami, navíc zdarma. Skóre je tedy 1:2. Časový náskok jezdce na skútru při jízdě a parkování je zhruba 10 minut, ze kterých ještě trochu ubralo oblékání před jízdou.
Poslední fáze testu bude hodně zajímavá, pomalou jízdu přes centrum střídá část jízdy po magistrále a pak už jen odbočka k redakci. Ze Staroměstského náměstí se opět dostává mnohem rychleji skútr, doprava okolo druhé odpoledne je hodně hustá a auto znovu uvízlo. Skútr získal další cenný náskok, ten se ale začal hodně ztenčovat po nájezdu na rychlejší komunikace. Cestou ale bylo ještě pár semaforů, takže v kanceláři seděl o několik minut dřív Filip na Kisbee. Celkově tedy stav Auto:Moto 1:3! Musíme také podotknout, že jsme nejeli v ranní dopravní špičce, ve které by skútr vybojoval o hodně větší náskok.
Ze Staromáku míříme na východ podél řeky a s autem se několikrát předjíždíme. 107 mě předjede na dvouproudých úsecích, pak ale stojí na semaforech, vedle kterých je obvykle volný pruh. Za Florencí ale provoz zhoustne, něco tam opravují a provoz je svedený do jednoho pruhu. A máme tu slušnou kolonu, kolem které v klidu projíždím po zbývající části druhého pruhu. Je mi jasné, že za chvíli jsem u redakce a auto nemá šanci. Ještě jedna malá zkratka po hliněné cestičce kolem metra, která mi ušetří dva semafory, a zajíždím do redakční garáže jako vítěz!
Jaký je tedy závěr našeho testu? V ucpané Praze je rozhodně rychlejší jezdec na skútru, tento fakt je jen podtržený tím, že vyhrál jezdec na skútru uškrceném na 45 km/h. Pokud by měl možnost pohybovat se na větším skútru maximálními legálními rychlostmi, byl by rozdíl mnohem markantnější. Na druhou stranu je otázkou, zda je pár ušetřených minut dostatečnou motivací pro ztrátu pohodlí kabiny auta a bohužel i podstoupení rizika jízdy v jedné stopě. Když se podíváme na ekonomiku jízdy, je skútr jednoznačným vítězem. Pořizovací cena našeho auta byla téměř šestkrát vyšší než u skútru, také spotřeba je 2,5 krát vyšší, nemluvě o povinném ručení. Dalším důležitým faktem je parkování, které i s malým autem, jak jsme se přesvědčili, nemusí být jednoduché a hlavně není vždy zdarma. Samozřejmou nevýhodou skútru je zase omezená kapacita při přepravě a sezónní provoz. Když zahrneme i tato fakta, vychází nám test smírně 1:1. Rozhodnutí, v čem jezdit, je tedy nakonec pouze na vás.
Autor: Matěj Oliva, FilipT, Foto: Jan Altner
