Honda SH300i 2011

Rozkaz zněl jasně! Soudruzi, nesmí nám projet za žádnou cenu bez redakčního testu! A dopadlo to výborně. Testem prošel skoro bez ztráty bodů.

Designově si návrháři od Hondy asi dali oddych. I když deklarují, že je zde měnší designový vývoj, tak podle mne nechali snad vše bez vážných zásahů do vzhledu a tudíž nemá cenu toto nějak rozebírat. Ale proč to píšu? Vždyť to není chyba, když to do teď fungovalo skvěle. Změnu barvy neberu jako změnu, o které má cenu mluvit. Snad jen to přepracované kožené sedlo je nový prvek. Ovšem přidání lakovaného kufru, kam se vejde i integrálka a trochu dalších věcí, určitě stojí za zmínku. Až při navracení jsem ke svému překvapení zjistil, že jde o doplněk pro modelový rok 2010, ke kterému je kufr v základní i akční ceně. U modelového roku 2011 už tento kufr v ceně není. No a HISS a 16“ kola měl i starší model, takže opět věc, kterou je zbytečné psát jako upoutávku na změny.

Jenže podle presskitu by stroj měl mít nový ocelový rám, který by měl přispět k vyšší tuhosti stroje a upravené odpružení k lepšímu pohlcení nerovností a vyšší stabilitě v rychlejších pasážích jízdy, a to mě zajímalo snad nejvíc.

Jako u předchozí verze i letos je tu trochu málo místa pro boty o velikosti 44 a kdo má větší, prostě je bude muset poskládat jinak než rovnoběžně s osou jízdy. Tohle je vážně snad jediná piha na jinak dokonalém celku. Jinak je posaz pro řidiče i spolujezdce perfektní, pro oba je dostatek místa. Pro řidiče je tu obrovská výhoda, a to jsou dost vysoko vyvedená řidítka. V žádné situaci se s nimi i při obrovském rejdu, jaký SH 300i poskytuje, netlučete do kolen. Přístrojovka je přehledná a ovladače výborně zpracované. Jen zrcátka by možná zasloužila hezčí design, přesto se snad nikdy neklepou a je v nich vidět úplně vše, co je třeba.

První „navrknutí“ proběhlo snad ještě tišeji, než jsem zvyklý. Že motor běží, jsem si ověřil až pootočením rukojeti plynu. Naprosto excelentní motor tahá stroj jako blesk a 60tka je tam do dvou vteřin. O další chlup více zabere zrychlení na osmdesátku a na stovku se ručička jen mihne. Naprosto v klidu se ukáže i číslice 120 na tachometru a při vzpřímené jízdě po rovině se zastaví na hodnotě přes 140. Vzpomněl jsem si na informaci o tužším a kompaktnějším rámu a novém odpružení a nedalo mi to a skrčil jsem se co nejvíc řidítka a držel plyn. Sice jsem musel okolí připadat jak blázen, ale na tachometru se ručička zastavila těsně pod číslicí 160.

I nad stočtyřicítku se SHčko chovalo důstojně a klidně, tady klobouk dolů to předchozí model zde jevil známky nervozity. Ty konstruktéři odsunuli až za hranici stopadesátky, kde jsou již docela cítit. Ale tohle běžný uživatel tohoto stroje nebude mít šanci vůbec zaznamenat. Protože silně pochybuji, že si člověk v sáčku a polobotkách bude lehat na řidítka, či vyvádět jiné podobné pokusy.

Podvozek při rychlých pasážích opravdu drží stroj ve zvolené stopě jako přikovaný a zásluhu na tom mají určitě i nově zvolené pneumatiky. Na těch jsem zaznamenal jen jednou lehké klouznutí a to v pořádném náklonu a na bílé čáře. Jinak jsem je nedokázal dostat do úzkých. Nerovnosti přejíždí s lehkostí také díky 16“ kolům. Ale ostré přechody jsou i tak moc a v řidítkách jsou cítit. Brzdy jsou v podstatě beze změn, tedy osazeny propojeným dual CBS systémem, který se na skútr hodí a znamenají velký přínos při ovládání stroje. Brzdí velmi dobře, a stroj není problém razantně zastavit i v plném zatížení ve dvou. V náklonu ani při lehkém namáčknutí páček se stroj nesnaží narovnat, a to je velmi dobrý signál na excelentní jízdní vlastnosti a je to i pocta podvozku a jeho nastavení.

Na SHčku bych se vůbec nebál ani delších cest a drobná vylepšení se opravdu podepsala na jízdních vlastnostech, které už po prvních metrech vybízejí k naložení bagáže a minimálně víkendovému výletu. Samozřejmostí je příměstská a městská doprava jednoho nebo dvou cestujících. Tu SHčko zvládá s obdivuhodným klidem. I když jsem ihned po usednutí na stroj držel motor „pod krkem“ a při přesunech šla rychlost málo kde pod stodvacet a dosahovala i zmíněných 160, spotřeba na první nádrž nepřekročila 4,5L. Když jsem výrazně zvolnil a všude dodržoval dané limity, eSHáčko si vzalo maximálně 3,1 litru. Ale je pravda, že všude kde byla padesátka jsem prostě jel padesát a kde byla čtyřicítka chtě nechtě jsem se skoro odrážel nohou a čtyřicítku dodržel. Ale i tohle je jasná známka, toho jak je SHčko dobře udělaný stroj.

Při nízkých rychlostech drží stroj stabilitu a nikam se nepotácí ani netáhne. A v podstatě až do zastavení nemusí řidič stabilitě věnovat pozornost. A při jen drobném pootočení kol už je možné uložit nohy na podlahu a sunout se třeba i v zácpě pomalu v před.

Tenhle stroj se už při zrodu skvěle povedl a teď se už jen pilují detaily. Opravdu zaslouží u Hondy pochvalu, a to obrovskou.

Autor: Marek Hrodek, foto: Tomáš Matějovský