Honda Integra – řadit na skútru?

Bylo nebylo, za devatero horami a řekami žil marketingový čaroděj a ten dal za úkol poddaným designérům sestrojiti nový motocykl. A bylo to stejné jako ve Werichově pohádce, kde princezna Koloběžka přijela i přišla, oblečená i neoblečená, učesaná i neučesaná…

Jako v pohádce dostali designéři Hondy za cíl udělat stroj, který by byl pohodlný a obratný jako skútr, ale uměl by projíždět zatáčky stabilně jako motocykl. Musí umět jezdit bez spojky a řazení, ale musí mít přímý záběr bez ztrátového variátoru! Dalším požadavkem je vysoký rám jako u motorky, ale pohodlné nastupování jako u skútru…. A po dnešním prvním dni za řídítky Hondy Integra můžu potvrdit, že i tahle pohádka má dobrý konec, všechny úkoly totiž designéři splnili, byť jsem narazil na pár problémů.

Honda Integra se na první pohled tváří jako skútr na motocyklových kolech. Aby ne, však má také shodný konstrukční základ s novou řadou naháčů Honda N700. Integra je při setkání naživo překvapivě štíhlá a jde proti trendům dnešních širokých maxiskútrů. A přední kapoty s futuristickým světlometem jsou na silnici doslova nepřehlédnutelné – hodně mě překvapilo, kolik hlav se za mnou po městě i na dálnici silnici zvědavě otáčelo!

U Integry je všechno jinak a po první jízdě je zřejmé, že má slušně našlápnuto na založení své vlastní nové kategorie „skútromotorek“. Dojde vám to už při nasedání – před sedlem je vysoký středový panel a není tu dost místa, abyste tam protáhli nohu jako u skútru, ale zase sedlo je tak nízko, že stačí pokrčit nohu a přehodit ji horem přes sedlo místo abyste ji nataženou přehazovali kolen celé motorky.

Jak jednou sedíte, máte okamžitě pocit jako na skútru. Tak akorát tuhé a úzké sedlo, nohy pohodlně vepředu, u pravého kolena páka ruční brzdy pro parkování v kopci. A před vámi vysoký, ale až překvapivě úzký plexištít. Jediným zklamáním je přístrojovka – tuhle mašinu přeci jen budou mít v hledáčku i zájemci o luxusní šestistovkové maxiskútry, a ty asi příliš neosloví jednoduchý displej sdružující všechno potřebné včetně palivoměru. Je skvěle přehledný, dobře nakloněný, takže se nezaleskne ani na sluníčku a dobře zřetelný je i horní proužek ukazatele otáček, ale na chromované budíky konkurence z této cenové třídy zkrátka nemá. Chuť vám ovšem vylepší dokonale rozložené ovladače na řídítkách. Přestože proti normálnímu skútru tu navíc jsou hned čtyři často využívaná tlačítka, vše je tak dokonale poskládané, že se s ovládáním skamarádíte za pět minut jízdy a pak už ani jednou nezaváháte.

Co se pohodlí týče, se svojí dvoumetrovou postavou jsem u Integry trochu bojoval s nedostatkem místa na kolena. Běžné postavy s tím mít asi nebudou mít problém, já jsem bohužel měl těsně před koleny horní zaoblení palubní desky. Naštěstí je v těch místech dobře tvarované podle kolenou, takže mě to za jízdy až tolik neomezovalo, ale ideální stroj pro nás extrémní dlouhány to není, Zajímavé je, že ten samý problém jsem měl na podzim u Kymca Myroad 700i, že by všichni designéři byli „krátkonožky“? No a když už jsme u místa, musím ještě zmínit úložné prostory – pozici stroje na rozmezí mezi motorkami a skútry Integra zachovává i po praktické stránce. Pod sedlem je místo na otevřenou přilbu a vedle toho už zde je jenom malá schránka pod přístrojovkou. Sedlo se odemyká klasicky jako u motocyklů – klíčkem po straně, ale vyklápí se na předním pantu jako u skútrů.

Jestliže při na místě Honda Integra „chutná“ jako maxiskútr, ihned po rozjezdu se to radikálně změní. Pravým palcem si navolíte manuální nebo automatické řazení, kliknete tam jedničku a vezmete za plyn. A mašina se energicky rozjede s úplně stejným pocitem jako u motorky, žádné zavytí variátoru, žádné zbytečné protáčení motoru! A automatické řazení tam zdatně sází dvojku, trojku, čtyřku… s krásně rychlým projevem dvouspojkové převodovky. Ta je i při řazení neustále v záběru (viz video s popisem) a vy necítíte řádné cukání, o spojce víte jen díky zvuku znovu a znovu vytáčeného motoru.

Není žádným tajemstvím, že řadový dvouválec 670 ccm má svůj původ v automobilovém motoru Hondy Jazz. Moderní konstrukce s vyvažovací hřídelí, odsazením ojničních čepů o 270° a střídavou sekvencí zapalování dovoluje ekonomický provoz v nižších otáčkách, ale současně se úspěšně vypořádala s vibracemi. Ty ucítíte jen při rozjezdu v řídítkách, ale opravdu jen když se soustředíte a „hledáte“ je tam. Zvuk motoru je hodně zajímavý – tlumené bublání připomínající véčkové motory se s rostoucími otáčkami změní v jednolitý hukot. Každopádně jde o podsttaně chytlavější muziku, než jakou vám nabídne jakýkoli skútr. Neustálé řazení, podřazování i brzdění motorem, to je zkrátka rajská hudba pro uši motorkáře a je možné, že po svezení na Integře už se vám na variátor už prostě nebude chtít. i tady bych ale tipoval, že ostřejší projev laděného výfuku by mohl přinést ještě mnohem intenzivnější zážitek z jízdy…

Rychlou jízdu vám hodně zpříjemní plexištít. Není výškově nastavitelný, není nijak zvlášť široký, ale díky perfektně zpracované aerodynamice s využitím spodních průduchů funguje doslova fantasticky. Pořád jsem nechápal, jak může tak úzké plexi na dálnici vykouzlit tak pohodlnou ochrannou zónu! Stačí se trošku přikrčit, abyste koukali skrz plexi, a rázem jsme v bublině tichého a klidného vzduchu a kolem vás mizí krajina dozadu rychlostí přes 140 km/h. Víc jsem u sotva zajetého stroje nezkoušel, ale podle všech zpráv není problém ukázat na tachometru cifru 170.

Režimy řazení jsou neuvěřitelně dobře zpracované a vy si můžete vybrat, že si budete v manuálním režimu levačkou cvakat rychlosti, i v tom případě ale stroj třeba při zpomalování před křižovatkou automaticky podřadí a vy se nemusíte starat o kontrolování jedničky. Ještě lepší je ale plná automatika, která v režimu S nechá pěkně svižně vytáčet motor a přesně odpovídá charakteru ostřejší jízdy, kdy si chcete trochu užít rychlosti a síly motoru. Režim D je trochu moc krotký a hodí se jen na opravdu hodně klidnou jízdu, dálnice, nebo pokud jedete na minimální spotřebu, ale pocitově se při něm třeba ve městě motor trochu podtáčí – i když i to je asi v pořádku, tenhle motor je na nízké otáčky dělaný? A poslední třešnička na dortu – i při automatice ale můžete v případě potřeby zasáhnout levačkou a vynutit si podřazení nebo zařazení vyššího kvaltu, pokud se vám to zrovna v jízdní situaci hodí. Stroj ochotně přeřadí a drží zvolenou rychlost, dokud výrazněji neuberete či nepřidáte plyn. Nikdy bych nevěřil, že automatické řazení v režimu S může být tak dokonalé!

Podobnému nadšení se asi neubráním ani při popisu podvozku. Na dálnici drží stopu jako přibitý i v stopadesátce. Před zatáčku přijedete na skútru a v zatáčce najednou jedete na motorce. Zřetelně cítíte ta velká kola a tuhý podvozek, na rozbitější silnici okamžitě vnímáte, že na zadním kole nevisí neodpružení masa motoru a variátoru… dost těžko se to popisuje, proto se omezím na konstatování, že Honda Integra to v zatáčkách umí s hodně příjemnou „motocyklovou“ jistotou a stabilitou. Dokonce není problém si v náklonu v nouzi přibrzdit nebo udělat myšku. Věci, které bych si u skútrů s menšími koly ani náhodou nedovolil, tady jsou úplně přirozeně. Pochvala pak patří i brzdám s kombinovaným systémem C-ABS, stačí pořádně vzít za páčky a byl jsem rád, že se koleny opírám o palubní desku!

Další moc příjemné překvapení přinesla krátká jízda se spolujezdcem. Jízdní vlastnosti se příliš nemění, mašina je díky velkým kolům stabilní a spolujezdec má vzadu slušné pohodlí, i když i tady se nevyhnu srovnání se soudobými maxiskútry, které obvykle zhýčkaným spolujezdkyním nabízejí větší a měkčí křesílka. Při první jízdě jsem neměl možnost změřit spotřebu, přestože jsem najel přes 200 km, kontrolka zbývajícího paliva stále ještě ukazovala zhruba třetinu! Zdá se, že udávaný údaj o spotřebě 3,6 L/100km opravdu sedí a při objemu nádrže 14 litrů by to znamenalo dojezd skoro 400 kilometrů! Uvidíme na záběr

První dojmy z Hondy Integra jsou tedy hodně silné. Elegantní stroj s chytrými systémy přináší požitek i kvalitu jízdy blízkou silným motocyklům. Přestože ve městě není třeba při proplétání kolonou stojících aut tak obratný jako klasický skútr, nabízí i tak dost svižné rozjezdy a manévrovací schopnosti. Podle mého názoru bude výbornou volbou pro jezdce, kteří už tak trochu „vyrostli“ ze skútrů a zvažují přechod na větší motocykl, přesto by si ale rádi zachovali třeba komfort automatického řazení.