Sym GTS 250

Při přebírání Gétéesa do testu jsem měl pocit, že se na prodejně spletli a přistavili nám nějaký nový půllitr. Po ujištění, že se jedná opravdu jen o poloviční objem, ve mně rostly obavy, zda není na tak “malý“ motor cestovní skútr moc. Nakonec ale bylo vše jinak.

Na první pohled je GTS opravdu mohutný stroj, velké přední kapoty se zapuštěnými blinkry a designově velice zajímavé světlo, vybavené LED kroužkem pro denní svícení. Trochu mě překvapilo, že v Symu nezapustili blinkry do velkých zrcátek na kapotě. Z praktického hlediska se ovšem jedná o celkem logický krok, protože cena náhradního zrcátka by byla opravdu vysoká. Zadní část stroje působí velice elegantně. Stříbrná lišta se k tmavě modré metalíze náramně hodí a budí dojem podstatně dražšího a luxusnějšího stroje.

Na skútru je na první pohled patrné, že je určen především k cestování. Podlaha je hodně skloněná s poměrně výrazným středovým tunelem. Jezdec má k dispozici svislé plotny pro změnu polohy nohou a celá přední kapotáž s velkým štítem by měla chránit posádku před nepřízní počasí i větrem. Se spolujezdcem se tu opravdu počítá, o čemž svědčí pohodlná opěrka za zadní sedačkou. Klíčkem z levé strany nebo tlačítkem na řidítkách můžete otevřít podsedlový prostor, ale dejte si pozor, abyste se v něm neztratili. Bez problémů pojme dvě přilby nebo věci na víkendový výlet. Sedačka je navíc na hydraulickém pístu. Díky tomuto prostoru odpustíte skútru horší jízdní vlastnosti dané menšími koly. K tomu ale později.


Za řidítky čeká jezdce maximální komfort. Všechno je na svém místě. Palubní deska zobrazuje přehledně vše, co jezdec potřebuje včetně hodin, nebo stavu paliva. Je navíc velice slušně čitelná. Sedlo je dost měkké, ale ani po delší jízdě se kupodivu neprosedělo. Start probíhá díky vstřikování bez problémů a motor ochotně naskakuje na první ťuknutí. Variátor je nastaven na vyšší otáčky a dvěstěpadesátku musíte nejdřív trochu roztočit, aby velký cesťák důstojně rozhýbala. Nebojte se ale, že budete za brzdu provozu, GTS odjíždí z křižovatek vždy vepředu a až k osmdesátce svižně zrychluje. Dál je to o něco slabší, ale až k maximálce okolo 120ti lze mluvit o zrychlení. Ze skútru dostanete i tachometrových sto třicet, ale už to není úplně ono. Na dálnici se s ním ale rozhodně neztratíte a nějaký ten delší přesun mu nebude dělat problém. Všechno je navíc za levný peníz při spotřebě, která nepřesáhne 4 litry naturalu na sto.


Při přímé jízdě je stroj naprosto stabilní a podvozek i celkem slušně pohlcuje nerovnosti. O něco horší to začne být v zatáčkách s nerovným povrchem, kde malá kola ráda odskakují a dokážou jezdci připravit nejeden krušný okamžik. Na začátku testování jsme s chováním skútru na dlažebních kostkách měli trochu problémy, ale po pár desítkách kilometrů jsme se naučili podvozku důvěřovat a ono to nakonec šlo. Při výběru stroje se zkrátka musíte rozhodnout, zda preferujete užitnou hodnotu v podobě opravdu velkého zavazadlového prostoru, nebo jízdní vlastnosti, které podstatně zlepší osazení většími koly.

Výtku tentokrát nemáme ani ke dvěma kotoučovým brzdám, které skútr dokáží bez problémů zpomalit i při jízdě ve dvou a přestože stroj není osazený systémem ABS, je dávkování dostatečně přesné a jezdec má stroj pod kontrolou. Za zmínku stojí ještě jedna vychytávka, na kterou jsme přišli v závěru testu při tankování (ne že bychom jezdili tak málo, ale zkrátka nebylo potřeba benzín dolévat). Když otočíte v multifunkční přístrojovce klíčkem proti směru hodinových ručiček, vyskočí na vás z levé strany víčko nádrže. To má dva velké plusy, nemusíte vyndávat klíč ze zapalování a nemusíte řešit, kam vyšroubované víčko odložit.

GTS bylo pro naší redakci rozhodně velkým překvapením, nikdo jsme nečekali, že dvouventilová dvěpade dokáže s takovým korábem slušně zahýbat. Taiwanci navíc udělali opravdu velký krok kupředu a nemůžeme nic vytknout ani zpracování stroje. Pokud tedy sháníte opravdový cesťák, ale chcete, aby vám ještě zbyly peníze na cestování, rozhodně pouvažujte o variantě jménem GTS 250.

Autor: Matěj Oliva, Foto: Autor