LML STAR Dlx 150 4T – redakční test

Vypadá to jako Vespa z roku 1986, jezdí to jako Vespa z roku 1986, zní to jako čtyřtaktní jednoválec z Dinli, vyrábí se to v Indii a od letoška se to prodává v ČR v zastoupení A-Spiritu. Co je to? Odpověď na tuhle otázku je trochu složitější…

Výroba skútrů LML (Lohia Machinery Limited) v indickém Kanpuru totiž původně začala už před čtvrtstoletím jako společný projekt značky Vespa a indických investorů a až do roku 1999 úspěšně běžela výroba skútrů řady P pro asijské trhy i dodávky dílů pro italské fabriky Vespy. Po ukončení spolupráce firma LML vykoupila italský podíl a pokračovala ve výrobě skútrů i motocyklů. Své stroje postupně vybavila i čtyřtaktními pohonnými jednotkami vyvinutými ve spolupráci s jihokorejskou značkou Daelim a vyráběla „licenční Vespy“ s přestávkou v letech 2004-2007 až dodnes.

Když ve zkratce shrnu hlavní charakteristické rysy skútru LML Star, musím kromě základního designu ve stylu Vespa zmínit hlavně klasickou převodovku s klasickou spojkou na levé ruce a řazením otočnou rukojetí. Dále je tu jednodílná samonosná karoserie s ocelového plechu, jednostranné zavěšení obou kol vepředu s kyvným odpružením po straně a nakonec motor umístěný pod bočním krytem na pravé straně vyvážený rezervním kolem s baterií na levé straně. Ale všechno tohle do písmene platí i pro novou Vespu PX, kterou jsem byl před pár týdny otestovat na slavnostním představení v centru Říma! Rozdíl je pouze v motoru, LML je čtyřtakt, kdežto Vespě se podařilo doplnit katalyzátorem původní dvoutakt. Když si tedy na Vrbovce přebírám LML k testu, je mi předem jasné, že tenhle test bude hlavně o porovnávání s nedávnými zážitky ze sedla PX150 (proto zároveň doporučuji pro lepší orientaci přečíst již zmíněný test Vespy PX).

Z dálky se oba stroje liší pouze tvarem sedla, LML ho má podstatně jednodušší, v podstatě válec obalený koženkou. Na celkovém dojmu z úžasného tvaru nabitého historií to ovšem vůbec neubírá a za skútrem se při jízdě v centru bude otáčet řada nadšených pohledů. A když zajedete třeba na Karlštejn před motorkářskou hospůdku, dostane se vám velkého uznání, jak jste si toho veterána Vespa nádherně restaurovali, vždyť je jako nový! Podobný pocit mám i já při bližším zkoumání LML Star před prodejnou. Všechny díly, jejich tvary, zpracování a technologie výroby prostě naznačují, že tahle mašina není retro připomínající historii, tohle prostě JE historie. A vynikne to zvláště v porovnání s novou Vespou PX. Co je na skútru LML Star řešené hrubým šroubem, svárem a ostrou hranou, je na Vespě PX zaoblené do moderního tvaru a kryté gumovou záslepkou – nejlépe ještě zástěrkou s emblémem Vespa. Tvary světel, vnitřek objemné schránky před koleny, rukojeti, uchycení zrcátek, na tom všem je znát, že pocházejí z jiné doby.

Modely LML Star a Vespa PX sice v roce 1986 vyrazily ze stejné startovní čáry, ale po rozdělení obou značek v roce 1999 se italská Vespa průběžně vyvíjela a modernizovala podle nároků evropských zákazníků a pokroku konkurence. Na straně LML šel vývoj pomaleji, model Star si na na indickém trhu vedl stále dobře. Nejvíc je to znát z místa řidiče při pohledu na budík přístrojů, který sice evidentně také prodělal nějaké ty modernizace, ale přeci jen působí starším dojmem. Posez je na LML příjemný, sedlo je docela objemné a je tu dost místa na kolena, i když ve vyšších botách a kalhotech s protektory na kolenou už jsem si díky své delší postavě občas trochu musel uhnout kolenama před řídítky v rejdu. Jinak je všechno shodné jako na Vespě PX – styl ovladačů, velká přední schránka zastupující chybějící úložný prostor pod sedlem.

Vytáhnu táhlo sytiče nad podlážkou za středovým panelem a probudím čtyřtaktní motor – samozřejmě stylově našlápnutím startovací pákou, to patří k rituálu, elektrický startér je tu jen pro chvíle spěchu. Ozývá se tlumené paf-paf-paf čtyřtaktu a volnoběžné otáčky jsou seřízené na hodně pomalý běh. Na pobídnutí plynem jednoválec reaguje spíš pozvolna, ale jak se jednou roztočí, má dostatek chuti do života. Celkově se ovšem s inovovaným dvoutaktem Vespy PX nemůže měřit. Papírové hodnoty sice jsou podobné, ale pocitově je motor o dost méně pružný, má dokonce i méně síly ve spodku než dvoutakt a celkově působí dojmem, že je stavěný spíš na nesmrtelnou kariéru nerozbitného pomocníka než pro nějaké sportovní dojmy. Dvoutakt doslova lákal k vrkání plynem, tady je dojem z motoru mnohem usedlejší.

Zmačknout spojku, otočením celou rukojetí nahoru tam cvaknout jedničku a můžeme vyrazit. Spojka je drobet hrubší a tu a tam je rozjezd nepatrně trhanější, naopak řazení mi přišlo ještě o něco přesnější než u vespáckého dvoutaktu, každopádně jsem za celý den netrefil ani jeden mezineutrál mezi kvalty, kdežto v Římě mi mašina ječela co chvíli. Ve městě se uplatní dvojka a trojka, ke čtyřce už to chce se chvíli rozjíždět, ale když už ji tam máte, zvládne skútr i delší stoupání bez podřazování. Dynamika je o něco méně dravá než u dvoutaktu a LML si také tolik nelibuje ve vytáčení motoru do nejvyšších otáček, celkově jde ale o srovnatelný dojem a požitek z jízdy s manuální převodovkou a možností určování vlastního stylu rozjezdu pomocí spojky.

Brzdy nabídnou vyvážený náběh se shodným záběrem přední i zadní brzdy, která je řešená pěkně klasicky pedálem pro pravou nohu. Nejde o žádné kousavky, ale svého úkolu se zhostí více než důstojně a odpovídají charakteru odpružení. Právě na odpružení je ovšem znát, že už trochu zaspalo za vývojem, a při průjezdech zatáčkami je třeba si dávat pozor, aby vás něco nerozhodilo. Mohutný rám vyztužený navíc malým středovým tunelem je dostatečně pevný, ale odezva od předku je slabší a na větších hrbolech kolo už docela odskakuje a je třeba si uvědomit, na čem jedete. Vespa PX byla v tomto ohledu citelně lepší a měla lepší odezvu a cit v řízení, i když s rostoucí rychlostí ani tady stabilita nedosahovala úrovně obvyklé u dnešních moderních skútrů Vespa – byť se stejně řešeným systémem odpružení.

Když LML STAR Dlx vracím na prodejnu, nejvíc mě zajímá prodejní cena. Tahle krásná indická verze italské historie totiž ve všech aspektech nepatrně zaostává za dnešní podobou retro modelu Vespa PX. No a s cenou je to stejné, základní verze LML Star je za 69 900 Kč, na Vespu PX si musíte za modernější zpracování a image značky ještě čtvrtinu této částky připlatit. Samotného by mě zajímalo, kolik příznivců klasiky v oblasti skútrů tyhle stroje přitáhnou a jaký podíl dá přednost LML a kdo si připlatí za modernější Vespu. U obou strojů ovšem nezapomeňte prolistovat ještě katalog s příslušenstvím, protože tyhle mašiny vypadají po doplnění o velký plexištít, nosiče a brašny prostě nádherně!