Kawasaki J300 – skútr s duchem Ninjy

Čao, viděl jsi tu presentaci nový J300 od Kawy? Myslíš ten nový skútr? Tak na fotkách se mi to moc líbí a podle toho, že tomu říkáš pecka tak i tobě. No jasně tohle je fakt moc pěkný… Jo, na fotkách to je opravdu moc dobře vyvedený, je to jejich vstup do „pole neoraného…“! Zhruba nějak takto vždy probíhal rozhovor, když jsme se začali bavit o novince Kawasaki J300, která tak trochu udeřila jak blesk ze „zeleného“ nebe.

Design je naprosto perfektní, jak na fotkách, presentacích, tak i na živo. Ty linky, kde zelená odděluje černé přechody, se na sluníčku trochu vytrácí, ale i tak je to hodně pěkné a v designu tato Kawa hodně ujíždí ostatní skútrařské konkurenci. Přední kapoty jasně berou inspiraci od litrového Zeda a světla jsou správně „nakáknutý“, prostě ostrý, čirý a pěkný. Spodek kapot za kolem vypadá jako správný „rejč“ a řekněme zkráceně – předek je exelentní. Pěkně tvarované pevné plexi na gumových silemblocích – škoda, že s nim nejde hnout o pár cm výše, ale v příplatkové výbavě je větší k mání.

Budíky pokračují v dojmu, že sedíte na sportovním stroji, krásně modře svítí, jen ty trčící řídítka trochu kazí dojem. Středový tunel s nádrží mezi chodidly navazuje moc pěkně na podsedlovou část a tam ty zelené linky fakt dávají „do plných“. Navíc integrované blikače jsou parádní. A i klín vytvořený kapotou v předu, nad chodidly je opravdu efektní. Vůbec není vidět, že základ konstrukce a motor si Kawasaki nechává dělat u značky Kymco a většina prvků je shodná s modelem Kymco Downtown 300i.

Sedlo je na omak neklouzavé a od pohledu vidíte projmutí v dosedací části, aby řidič neklouzal vpřed. Zadní masivní dosedací plotna je také vybavena protiskluzovým hrbolem, ale je podle mne extrémně široká a působí až zbytečně masivně. Zadní světlo je ostřeji tvarované a pěkně střihnutá madla dokreslují celkový dojem. Na „filtru a variatoru“ toho moc „naondulovat“ nejde a výfuk má zas na můj vkus designových fičur až moc. Sice je to jen krytka, ale i tak. Jako celek to v ohledu designu hodnotím nadprůměrně pěkný stroj. Je to subjektivní, já vím… Jen ta spínačka je tam umístěná jak pěst na oko. Klíče nevadí kolenům to je ok, ale prostě mi moc nesedí její umístění. Je sice multifunkční, aktivuje stroj, otvírá sedlo, aretuje řídítka, da se zavřít bezpečnostní krytkou a otevřít jen druhou stranou klíče, ale působí na mě tak nějak nepatřičně – ale možná to je jen můj osobní dojem. Silueta J300 je výtečná a sám výrobce tvrdí, že stroj vyčnívá z řady a má pravdu.

Plochy pro chodidla jsou docela úzké a krátké, jen tak akorát na moje boty o velikosti 44. Nemožnost si jakkoliv posunout nohy do jiné polohy je u skútru trochu nezvyk. Také mi moc nesedla poloha řídítek, jsou naklopené nahoru a páčky brzd jsou tím pádem dost nahoře a musím „odlepit“ dlaně od řídítka, abych na ně přehmátl. Sedlo je slušně polstrované a vybrání v dosedové části chytře řešené. Otevírá se na plynovém pístku, který sice drží sedlo ve vyklopené poloze, ale ne úplně nahoře, chybí mi tak dalších 20-25 cm chodu do plnohodnotného otevření. Do přední části pod sedlo se skoro, bez pokleknutí vedle stroje nedá dostat.

Spolujezdec si hodně pochvaloval prostor a polstrování sedla. I stupačky jsou bez problému a sedělo se mu po dobu 20 km prý dobře. Měl se za co držet (velká madla) a s prostorem a komfortem na sicu byl spokojen. Drobnosti jako 12V zásuvka v přední schránce pod řídítky, osvětlení zavazadlového prostoru na světelné čidlo a nastavitelné páčky v základu jsou příjemné a ukazují, že J300 patří ke špičce a za vyšší cenu poskytne i mnohem víc muziky. Ergonomie ovladačů standardní, vše tam, kde má být, navíc je to vyvedené jako u pořádné dospělé motorky. Palubní LCD displej ukazuje teplotu, stav paliva a kontrolky stavu motoru. Změnit čas na letní chtělo ale vyšší dívčí. Tlačítka se musí držet současně asi 15 sec než se čas rozbliká, pak jde měnit.

Po nastartování se mi zalíbil dravý zvuk motoru, a ještě více jeho charakteristika. Těch 28 kobyl je znát pokaždé, když vezmete za plyn… a skútr jako neregistroval svou váhu 191kg. Naladění variátoru perfektní. Dávkování výkonu jemné a plynulé. Odpich z místa příkladný a bez problémů se dá udržet i dálniční tachometrová stočtyřicítka. Tady musím zmínit výborné plexi, které přesně směruje proud vzduchu a odklání jeho nápor až k právě k té tachometrové stočtyřicítce. Když je potřeba do stodvacítky jede J300 jak ďábel, když ho na nože berou. To mě hodně bavilo. Pak už rychloměr neletí tak rychle ale 150 se dá s klidem na tachometru vidět. Dál to nemělo cenu trápit a navíc proud vzduchu už cuká helmou a turbulence ji tlačí vpřed.

Co se rozjede, musí taky zastavit, a brzdy umožňují vybavení ABS a fungují solidně a pocitově s plynulým a silným nástupem a až mezní situace ťukne do páčky, přesto stroj drží rovinu a nikam se nesune. Tři dny jsem jezdil po kvalitnějších asfaltech v rozmezí 20 – 30 km jedna cesta. Tužší podvozkové naladění mi nepřišlo špatné. Řídítka se výrazně neklepala = nepřenášela rázy a zadek na nerovnosti vždy trochu slabě drncnul. Jen Brandýský tankodrom od BSS dolů k náměstí jsem projížděl pomaleji.

Zkusili jsme se s tímto skútru svézt v duchu jeho vzoru – sportovních motocyklu Kasawaki, a kupodivu to jde hodně dobře. V táhlých rychlejších zatáčkách se J300 už drobně kymácí. S předkem nic dělat nejde a přitvrzení zadku nedávalo smysl, kvůli ještě větší ztrátě komfortu a tak jsem začal zkoušet měnit pozice, co to šlo. A ejhle, pokud v oblouku, jen trochu přenesete váhu těla dopředu k řídítkům (to už je zrcátko asi 10 cm od nosu), zatlačíte chodidlem na plotnu a trochu vykloníte koleno nebo posunete zadek dovnitř oblouku, kymácení okamžitě ustane a J300 získá na jistotě. Což ale pochybuji, že zájemci o tento typ stroje budou dělat. Bohužel vás v náklonech zastaví vlevo drhnoucí hlavní stojan a vpravo krytka výfuku. A to jsem nedával žádné extrémy, jen jsem se snažil držet fotografa na starším TDM. Povolení tlumičů na nejměkčí jedničku přidalo zadku na komfortu a na jízdních vlastnostech se moc nezměnilo, jen v pravých náklonech se brousila krytka výfuku o pár stupňů dříve.

Do nádrže (13L) se vešlo po rozsvícení hladového oka od vyzvednutí celých 10,5 litru a na to jsem ujel v běžném provozu 298 kilometrů, pak jsem tankoval znovu do plna 9,7 litru. Spotřeba parádní cca 3,3 litru na sto km. Najeto přes 430 km celkem.

Na tento typ standardní kola 13“ vzadu a 14“ vpředu podporují rychlé změna směru v městském provozu a neztratí se ani při delších přesunech. Podvozek by chtěl o pověstný chlup měkčí charakteristiku a J300 by měl další body do plusu. Trochu změnit tvar řídítek a tím získat zas plusové body. Tak by se začal přibližovat svým konkurentům. S cenovkou už je natolik blízko, že je to až příliš sebevědomé? Ale tohle je prostě nabídka pro lidi, kteří už ze světa motorek vědí, o čem jsou emoce a zážitky v zeleném stylu Kawasaki…


Autor: Marek Hrodek, foto Tomáš Matějovský