Johann Hammerschmid je bezesporu vizionář, tvrdí, že v roce 2020 bude 70% prodaných motocyklů elektrických a vlastně proč ne. Johann ale chtěl být připraven a už nyní přišel na trh s něčím opravdu unikátním.
Na Johammer jsem se vyrazil podívat přímo do továrny, která se nachází v Rakousku kousek od českých hranic. Prioritně se zde vyrábí přesné kovové díly, ale v části haly najdeme vývoj a výrobu Johammeru. A výroba je to rozhodně zajímavá. Johammer si vyrábí v podstatě všechno sám, takže na stole můžete vidět rozpracovanou baterii, která se skládá s několika set článků, kapotáže z plastu, nebo rozpracované podvozky.
Pokud si objednáte nový Johammer J1, budete na něj čekat přesně dva týdny, což je akorát tak dlouhá doba na to se pořádně těšit a připravit si místo v garáži. Většina komponentů je připravených v regálech a čeká jen na smontování do konečné podoby. A ta je bezesporu zajímavá. V podstatě rozděluje lidi na dva tábory. Jedny design okamžitě osloví a uchvátí, druzí ho nesnáší. Buď jak buď, Johammer budí pozornost kdekoliv se ukáže a to je podstatné.
Konstrukce
Johammer využívá rámovou konstrukci, která je vlastně jen přikrytá samotnou plastovou skořepinou. Rám je tvořen jednou pevnou částí, která má ve svých útrobách oba tlumiče. Vpředu i vzadu je pak kyvná vidlice.Velmi unikátní je řízení. Nemáte totiž jedna řídítka, jako je tomu třeba u Bimoty Tesi, nebo Vyrusu, ale dvě nezávislá řídítka, která se otáčejí každé ve své vlastní ose. To je asi nejzáludnější prvek řízení Johammeru.
O pohon motorky se stará elektromotor umístěný vedle zadního kola. Ten má výkon 11, nebo 16 kW a jezdí na napětí 72 V. Kapacita baterie je 12,7 kWh a motorka s ní má dojezd více než 100 km při maximální rychlosti přes 120 km/hod.
Johammer J1 stojí 22 000 EUR, což není málo, ale za své peníze dostanete spoustu zajímavých technických řešení a detailů. Například místo klíčku máte na ruce gumový náramek s logem motorky, který před jízdou přiložíte na určené místo a tím nastartuejete. Další zajímavostí jsou displeje s důležitými daty umístěné přímo v zrcátkách. Design stoje tak neruší žádná palubní deska a data máte neustále k dispozici. Johammer je ale i praktický. Jezdec má v přední části motorky poměrně velký prostor na zavazadla.
Tichá síla
Po usednutí do celkem tvrdého gumového sedla přikládám náramek na bok motorky a ta se „nastartuje“. Jakmile proběhne softwarová kontrola, můžu vyrazit. Plynová rukojeť je obousměrná. Pokud otočím k sobě, motorka se rozjede dopředu, pokud ale otočím naopak, začne couvat, což je vzhledem k hmotnosti stroje velmi praktické. Za jízdy pak zpětné otočení plynem spouští rekuperaci a tedy motorovou brzdu. Jakmile si na tento systém zvyknete, můžete jezdit prakticky bez použití brzd.
Ty se ovládají jako na běžném skútru. Pravá páčka brzdí přední kolo, levá zadní. Vaše nohy mohou spočinout hned ve dvou polohách. Jedny stupačky jsou na přední straně a dají vás do polohy podobné cruiseru, ty druhé jsou hodně vzadu a evokují sportovní jízdu. Pokud si přiobjednáte sedačku pro spolujezdce, jsou určené pro něj. Mě osobně ergonomie na Johammeru moc nevyhovovala a potřeboval bych buďto zadní stupačky více vepředu, nebo ty přední víc vzadu.
Stejně tak jsem měl problém při otevírání, nebo zavírání stojánku. Pokud ho chcete zavřít, nebo vykopnout ze sedla, je to poměrně náročné. Teď už ale do zatáček. Hladký rakouský asfalt dokonale vyhovoval poněkud tvrdšímu nastavení podvozku. Ten je za každých okolností velmi stabilní a motorka je jak na rovinách, tak v zatáčkách dokonale přesná. Navíc čím rychleji jedete, tím lépe se Johammer řídí a tím lepší jsem měl za řídítky pocit.
V menších rychlostech si musíte chvíli zvykat na poněkud prapodivnou reakci řízení. Když ostře otočíte řídítky, máte každou ruku v jiné ose a to je prostě divné. Není to ale nijak nepříjemné, neovlivňuje to jízdu samotnou ale musíte si zvyknout. Pokud jezdíte na klasické motorce, bude vám chybět hlavně odezva od předního kola. Na J1 nemáte ponětí, co se pod 21″ velkým kolem děje, časem ale přijdete na to, že to ani vědět nepotřebujete. Motorka je stabilní jak při akceleraci, tak i při ostrém brzdění a zatáčkami jede jako po kolejích. Tohle se konstruktérům rozhodně povedlo. Elektromotor má dost výkonu a má masivní zátah do rychlosti 100 km/hod, pak už zrychluje spíš neochotně, ale na 120 na rovině se dostanete.
Zajímavá je funkce rekuperace. Jakmile otočíte plyn dopředu, Johammer začne efektivně zpomalovat a vy přitom můžete ovlivňovat míru brzdné síly právě otáčením plynem. V praxi to funguje perfektně a zároveň pokud se chováte chytře a ekonomicky, můžete ušetřit až 20% energie právě díky rekuperaci.
Nebudu zastírat, že Johammer je jedním z nejzajímavějších strojů, na kterých jsem kdy jel. Kombinace velmi ojedinělé konstrukcea elektrického pohonu je doslova jedinečná a motorka zaslouženě budí pozornost kdekoliv se objeví. Až na mé problémy s ergonomií funguje vše perfektně a každý detail Johammeru je dotažený k dokonalosti. Velmi diskutabilní je samozřejmě cena. Ta je rozhodně dost vysoká, ale promítá se v ní i velmi náročný vývoj software, rámu a dalších technických řešení. Výsledek ale rozhodně stojí za to a pokud chcete něco ekologického, co vás opravdu odliší od ostatních, je Johammer ta pravá volba.
Autor: Matěj Oliva
