Už nějakou dobu může každý s řidičákem na auto jezdit i na skútru do 125ccm. Bohužel ale velká část těchto řidičů nemá se skútrem žádné zkušenosti, což vedlo k mnoha úplně zbytečným nehodám. Stále vám radíme, abyste šli na nějaký ten kurz, ale lepší bude si ho vyzkoušet na vlastní kůži.
Vzali jsme tedy naší figurantku, která na skútru za život ujela asi 200 metrů, má od osmnácti řidičák na auto a ráda by zvládla naší redakční Vespu tak, aby se mohla pustit do pražského provozu. Podaří se akademii Bezpečně na Motorce ji pro provoz připravit? Jediná možnost je to vyzkoušet.
Spolu s dalšími pěti začátečníky se scházíme v areálu bývalé továrny v Praze, kde je dost velký prostor pro trénink jízdy bez překážek a nerovností, které by mohly začátečníky rozhodit.
Začíná se tradičně teorií. Pro tu je tu zázemí v podobě sezení a velkoplošné televize, která doplňuje výklad instruktora. Skútrista se tu dozví, co je dobré si vzít na sebe, co na sobě mít musí, jaká je povinná výbava, jak mít skútr obutý, o co je třeba pečovat a mnoho dalšího. Pak přichází teoretická část jízdy, kdy se dozvíte, jak projíždět zatáčku, jak brzdit a na co si dát na silnici pozor.
Přes velké vedro se ale všichni těší hlavně na praktickou výuku. Jezdí se na vlastních skútrech, popřípadě je k dispozici na vyzkoušení předváděcí Yamaha BW. Pro začátek je tu to nejzákladnější, co se skútrem potřebujete udělat – rozjet se a zastavit. Sice to zní trochu triviálně, ale pokud s rovnováhou na skútru nemáte zkušenosti, rozhodně to není zas tak snadné a spadnout na místě není zase tak těžké. Bylo zajímavé pozorovat, jak se jednotliví účastníci pod radami instruktora lepší a získávají potřebnou jistotu v jízdě.
Když už to každý zvládl, pokračujeme dál na slalom. Kombinují se dlouhé i krátké oblouky, správné držení těla, přidávání plynu a brzdění. To je pro vaší jízdu asi nejzásadnější, musíte získat dobré návyky pro jízdu, jakmile si něco zafixujete špatně, velmi těžko se to odnaučuje a proto je dobré jít na kurz co nejdřív.
Ale zpátky na plac. Po slalomu následuje složitější figura z kuželů zvaná garáž, kde se jezdci musí otočit v prudkých zatáčkách na omezeném prostoru. Opět mě překvapuje, za jak krátkou dobu to i naše začátečnice celkem obstojně zvládá a začíná si jízdu na Vespě opravdu užívat, přestává skútr křečovitě svírat a ve tváři se vedle výrazu absolutního soustředění objevuje také úsměv.
Ve městě se musíte velmi často něčemu vyhýbat, ať už jde o díru v silnici, kanál, chodce, nebo jiné překážky. Rychle se vyhnout ale není vždy snadné, takže vzhůru na trénink. Úkol zní jasně. Z rychlé jízdy zabrzdit, rychle se vyhnout překážce a pokračovat v jízdě. V praxi už to bylo náročnější, ale nakonec se každému více či méně vyhýbací manévr podařil. Tady to ale bude chtít více tréninku.
S krizovou situací souvisí i prudké brzdění. Na co nejkratší vzdálenosti zastavit skútr bez smyku kola. Jde o velmi důležitou činnost, ale rozhodně ne snadnou. Ještě těžší to měla naše figurantka, která si s Vespou trochu nevěděla rady, i když zablokovat kolo je na ní opravdu náročné a u zadní brzdy skoro nemožné. Brzdná dráha se ale stále zkracovala a manévr byl čím dál jistější, takže cvičení zjevně plnilo svůj účel.
No a jaké jsou první dojmy po kurzu?
„Před kurzem jsem se bála jeti jinak, než rovně a i nastoupit na skútr a rozjet se byl problém. V tomto směru mi BNM rozhodně pomohlo. Získala jsem jistotu při manipulaci se skútrem a hlavně vyzkoušela, že jeho limity jsou daleko před těmi mými, takže třeba v zatáčkách se nemusím bát naklánět, nemusím se bát prudčeji brzdit a vím, co všechno skútr dokáže ustát. Nejsem sice v náladě teď hned vyrazit přes Jižní Spojku na Staromák, ale rozhodně už se nebojím sama vyrazit do menšího provozu třeba na nákup. Teď už musím jen sama trénovat a snad se brzy při cestě do práce nebudu zdržovat v kolonách:-)“.
Autor: Matěj Oliva, Foto: František Chobot
