Nové maxiskútry od BMW jsme už v redakci zkoušeli opravdu mnohokrát, ale až tohle léto došlo na to hlavní. Pořádný cestovatelský test GT na prodloužený víkend, při kterém na skútru strávím pár desítek hodin a najedu skoro dva tisíce kilometrů.
Dvojici maxiskútrů BMW jsme představili ještě pomocí převzatého testu od italských kolegů. Pak jsme si jej poprvé vyzkoušeli na vlastní kůži. Výsledek nás natolik nadchnul, že jsme hned uspořádali společný maxitest maxiskútrů a ještě na podzim si střihli malé porovnání s cestovním motocyklem a dokonce jsme se i zajeli podívat do Berlína, jak se skútry BMW vyrábí. A letos na jaře po společném testu s inovovaným Suzuki Burgman 650 jsme si uvědomili, že nám u tohohle cestovního maxiskútru pořád chybí to hlavní – pořádný cestovní test na delší výlet!
Proto v pátek před prvním červencovým víkendem snáším na hromádku výbavu na výpravu do Alp a začínám plnit podsedlový prostor skútru BMW C650GT. Protože v létě jsou v rakouských Alpách penziony za pár Euro, nepovezu stan ani spacák a za chvíli mám sbaleno všechno potřebné. A v 60litrovém podsedlovém prostoru pořád zbývá spousta místa! Pak nastává malý problém na plastové kryty řídítek prostě svoje pouzdro s navigací nenasadím, zapomněl jsem si u Interphonu objednat redukci. Takže pojedu s navigací v kapse a budu se řídit jen hlasovou navigací v komunikátoru Interphone v přilbě.
První kilometry na západ si odbudu po dálnici – a už tady si gratuluji k volbě stroje a uznávám, že GT je opravdu Grand Turismo. Dokonalý plexištít, pohodlná cestovní poloha, slušný výkon na rychlé přesuny po německých dálnicích s únosnou spotřebou – při tachometrových 140 km/h ukazuje palubní počítač 6 litrů na sto. Jen by to ještě chtělo rádio, i když i tady si nakonec posloužím MP3 hudbou z telefonu do sluchátek Interphonu. Za pár hodin už se probojovávám ucpaným Mnichovem, což je na obratném skútru hračka, a navečer kotvím na každoročních „bavoráckých“ oslavách BMW Motorrad Days v Garmisch Paterkirchenu.
Další den vyrážím dál na jih a za půl dne konečně začínám šplhat na pořádný průsmyk. Placený úsek Silvrettastrasse nabízí od východu nádherné výhledy a hodně rychlé pasáže. Hory, říčky, přehrady, to všechno si na maxiskútru užijete snad ještě víc než na motorce. Neřešíte řazení, nohy máte pohodlně opřené vepředu o šikmé opěrky a užíváte krajinu.
Ten pravý cíl cesty ale přichází až na konci. Západní úsek Silvretty totiž zahrnuje desetikilometrový úsek zběsile namotaných serpentin v ostrém svahu a právě kvůli této „závodní dráze“ se sem sjíždí tolik motorek. A právě tady konečně můžu z BMW C650GT vyždímat maximum a pořádně si vychutnat svezení. Po cestě dolů je dost znát, že skútr na rozdíl od motorky téměř nebrzdí motorem. Při ostřejší jízdě už by se hodily i ostřejší brzdy, ale i s tímto nastavením se dá jet slušný kalup.
U mýtné brány to obracím a dávám si stejný úsek nahoru. V patách mám partičku rozvášněných motorkářů na litrových naháčích, kteří se tváří, že se přeci nepotáhnout za skútrem. Na rovince mě předjedou, ale v zatáčkách mi pak neujedou ani metr. C650GT je v náklonech neskutečně jistý stroj, nižší posaz dává skvělý přehled o vedení stroje a odezvu od předního kola. Pořád čekám, kdy si začnu škrtat stupačkou, abych si hned uvědomil, že tady žádná stupačka není. Celý kopec si projíždím ještě dvakrát a pořád mám pocit, že ještě zdaleka nejsem na limitu!
A takhle se to opakuje vlastně celý zbytek prodlouženého víkendu. Pohodlný kousek přesunu po dálnici, pak kochání po krajině a nakonec super sportovní svezení v průsmyku. Ani třetí den v sedle mě nebolí zadek a naučil jsem se i tak trochu měnit posaz, i když sedlo moc poposedávání nepodporuje. Spojka a řazení motocyklu mi kupodivu vůbec nechybí, hodily by se snad jedině při sjíždění dolů z průsmyků, kde musí všechno oddřít brzdy. Spotřeba při celém výletu vyšla na velmi slušných 5,2 litrů a věřím, že při opravdu cestovní jízdě bez sportovních vložek by se dalo jet tak za 4,0-4,5 L/100 km. A o dva tisíce kilometrů později si po návratu domů slibujui, že si tanhle výlet na tomto stroji musím ještě někdy zopakovat. A klidně i se spolujezdcem.
Gétéčko všude budilo docela rozruch svým majestátním designem, přeci jen tento model ještě není tak úplně rozšířený a hlásili se ke mně hlavně majitelé bavoráků a bylo znát, že je myšlenka pořídit si vedle svého cesťáku BMW ještě skútr stejně značky docela zajímá. Otázky jak se na tom jede, kolik skútr váží, jakou má spotřebu nebo třeba jestli to má tempomat nebraly konce.
Autor: FilipT
