fotka

Adiva AD3 300, skútrauto nebo autoskútr?

  • vydáno: 20.10.2015
  • autor: Filip Tichý, Foto: František Chobot

Třístovku Adiva AD3 na silnici rozhodně nepřehlédnete, vypadá totiž jako vozítko budoucnosti. Jasně, přesně jako ty divoké koncepty, které různí futurologové prezentují jako dopravní prostředek roku 2030, obvykle poháněný antigravitačním pohonem. Adiva má sice klasický spalovací motor jinak to ale je výjimečný stroj, který se navíc může pochlubit moc pěkným italským designem. A navíc ji můžete řídit jen s řidičákem na auto, i když je to třístovka, protože legislativně jde o vícestopé vozidlo s pedálem nožní brzdy.

Konstrukce a tvary skútru jsou ryze italské, ostatně z Itálie jsou překvapivě i některé komponenty jako třeba celá přístrojová deska z Aprilie SR Max, přestože samotný skútr je vyráběný v Číně. Dvě šikmá přední světla a kombinace bílé barvy a černých plastů dávají stroji docela sportovní výraz, vypouklá přední kola do stran zase pěkně nechávají vyniknout technologii zavěšení kol s nakláněním skútru v zatáčkách.

A to hlavní - nabízí jedinečnou ochranu v podobě snímatelné střechy a velkého plexiskla. Je to zvláštní pocit, když si nasadíte přilbu a nasednete dovnitř skútru. AD3 navrhoval někdo menší postavy, protože dlouháni si uvnitř každou chvíli drcnou hlavou do horního rámu. Přilba je tu tedy rozhodně namístě, navíc je povinná, na rozdíl od ideového předchůdce Adivy, kapotovaného skútru BMW C1 125/200 vyráběného v letech 2000-2002. BMW totiž tehdy použilo pevný rám a sedačku s pásy a díky tomu bylo možné na C1 jezdit i bez přilby. Ovšem právě kvůli těžkému rámu a tím i nevalné ovladatelnosti projekt BMW C1 po dvou letech skončil. Adiva se tomuto úskalí vcelku úspěšně vyhnula a model AD3 má horní část a střechu jen lehoučkou, navíc plastová stříška se dá v létě složit a zasunout do velkého zadního zavazadlového prostoru.

Jen si to musíte natrénovat nebo nechat ukázat na prodejně, jinak vám to zabere půl hodiny jako nám. I s nataženou střechou je Adiva velmi slušně ovladatelná a obratná i v provozu. Se všemi náplněmi a plnou třináctilitrovou nádrží má hmotnost přes 240 kg, takže je logicky těžkopádnější na manipulaci třeba na místě. Ale to lze přičíst spíš přední nápravě s dvěma koly, protože jinak má těžiště docela nízko. Jízda v zatáčkách nebo kličkování v městském povozu je požitek. I přes dvě přední kola to jde snadno a lehce a přitom kolem sebe máváte vysokou „karoserií“ a jízda působí docela akčně. Zdvojené přední kolo má obrovskou výhodu ve vyšší stabilitě a bezpečnosti, ve městě s jistotou přejede každý výmol, mokré dlažební kostky nebo třeba vystouplou tramvajovou kolej, kde už by to na klasickém skútru s jedním malým předním kolem zavánělo průšvihem.

Adiva nemá možnost zablokování kol v rovné pozici jako některé konkurenční tříkolové skútry, takže před jízdou ji musíte napřed klasicky vyhoupnout ze stojánku. Pak ještě odjistit páku ruční brzdy, nastartuju a vezmu za plyn a pocitově rázem jedu na úplně běžném skútru, jen na mě podstatně míň fouká. Drobný deštík vítám doslova s nadšením, protože to je přesně to, kde vynikne jedinečnost téhle mašiny. Mám sice trochu mokrá ramena, ale protože jsme skútr dostali půjčený s ochrannou plachtou na nohy, dojíždím do cíle v suchu a teple. A hodně nadšený, protože jistota a stabilita tříkolového stroje je za mokra prostě o třídu výš než u běžného skútru. Velkou pochvalu si pak zaslouží obrovský zadní kufr o objemu 90 litrů, kam si uložíte třeba čtyři otevřené přilby!

Adiva má i další zvláštnosti, například hrdlo plnění kapaliny do ostřikovače pod plastovou krytkou mezi světly nebo hrdlo plnění chladiče pod levým řídítkem. Kromě parkovací brzdy mezi řídítky a spínače stěračů vás mezi ovladači asi zaujme i spínač ventilátoru, takže Adiva má i topení! Střecha i čelní plexisklo sice za jízdy trochu rachotí, stěrač na okrajích nedoléhá, ale to lze pochopit, tak velký oblouk prostě nejde za použití lehkých materiálů udělat tak pevný, aby vydržel i kroucení rámu skútru. Trochu modernější projev by si zasloužil také motor, který Adiva celý kupuje od tchajwanské značky Kymco. Identická pohonná jednotka včetně výfuku pochází ze staršího modelu Kymco Downtown 300i s výkonem 29 koní, který ovšem u Adivy má vzhledem k hmotnosti trochu těžkopádnější rozjezd a hlučnější a hrubší projev.

Ale nemusíte mít strach, na semaforech i tak autům s přehledem ujedete, jen se zrychlováním nad 80 km/h už to je slabší než na co jsme zvyklí u běžných třístovkových skútrů. Na tachometru sice po chvíli vykouzlíte i 110 km/h, ale nesmí foukat protivítr. Na poryvy větru skútr kvůli velkému bočnímu profilu a výšce logicky reaguje hodně citlivě, naštěstí stabilita dvoukolového podvozku to slušně vyrovnává.

Závěr

Adiva AD3 300 je zajímavým průkopníkem nového směru osobní přepravy a podobných kříženců velkého skútru a malého auta bude, doufejme, přibývat. Na trhu neexistuje jiný skútr, který by nabídl tak vynikající užitné vlastnosti, ochranu před deštěm, pohodlné svezení ve dvou a obří zavazadlový prostor, za prodejní cenu 189 900 Kč. A to všechno v pěkném italském designu, díky kterému se za tak kuriózním strojem v provozu opravdu každý zálibně ohlédne.

Konkurence


Velký srovnávací test tříkolových skútrů


reklama

Novinky na SKUTRMANIA.CZ
Novinky na QUADWEB.CZ
Novinky na OFFROADWEB.CZ
Copyright © 2010-2017 Skutrmania.cz