fotka

Vespa Expedition - Laos

  • vydáno: 12.6.2015
  • autor: FilipT, vespaexpedition.cz

Dva nadšenci, kteří se rozhodli v nádherně punkovém stylu dojet z Jižní Asie po vlastní ose až k nám domů, už svoji Vespu a Tuktuka protáhli Kambodžou a nyní brázdí silnice a prašné cesty Laosu. Podívejte se níže na pár úryvků z jejich online cestopisu, který v celém znění najdete na adrese www.vespaexpedition.cz.

Laos

...V Laosu skončily LPG stanice. Jednou to přijít muselo. Náš tukan tak musel přejít na klasický plyn na vaření v lahvích. Ceny v Laosu nás dost překvapily. Z běžných 12kč/kg se cena dostala na 45kč/kg, což už je celkem dost. Abysme nezůstali na suchu musíme vézt dvě lahve. Proto když jsme konečně v Thakheku narazili první LPG stanici, okamžitě jsme nabrali co se vešlo. Ale to jsme ještě netušili, že se vejde víc než je zdrávo. Chlapíci jsou podnikaví a protože plnící hadice má stejnou koncovku jako plynová bomba, tak nám nabízejí i jejich doplnění .

Cena je o třetinu nižší a tak nadšeně souhlasíme. V jedné lahvi zbývá asi 5 kg. Normálně se do ní dává 15 kg. Chlapík nacvaká něco na pumpě a už to plní. Než bys řekl propan-butan je v naší lahvi dalších 22 kg plynu. Bomba je nacpaná na 27 kg a nám se zdá, že se maličko zakulacuje. Chlapík se cpe i k druhé lahvi, která je prázdná , že jí taky narve. Ani náhodou!! Odjíždíme a za prvním rohem přeléváme plyn z bomby tvaru melounu do té prázdné. Jak se snižuje tlak v lahvi, tak se uvolňují i naše sevřené půlky. Příště si to radši budeme pořádně kontrolovat, jinak budeme mít na konci sedací svaly jak ze železa.

Bláto

V Pakse jsme jednoho dne po ránu objevili, že máme na zemi brzdový pedál. Proseklá trubička(pravděpodobně od špatného naloďování) vypustila většinu kapaliny. Opravář trubičku briskně zaletoval. Po 2 kilometrech brzda opět na podlaze. Samozřejmě to jdem reklamovat(to jde dokonce i tady v Asii) a ten nachází problém v brzdové pumpě. Po opravě vyrážíme na Bolaveanskou vrchovinu. Po 20 kilometrech jízdy do kopce brzda zase na zemi. Neumíte si představit, jak mě potěšila představa jízdy zpátky z kopce s polofunkční brzdou. Před každým bržděním pořádně našlapat a skoro to i zabrzdí. Tentokrát je na vině odvzdušňovací ventil. Chlapík si snad vymýšlí, ale díky němu máme zrevidovaný celý brzdový systém. Po dvou dnech nám upadl celý brzdič ve kterém se šťoural. Nedotažené šrouby. Holt někdy máte štěstí na profíky.

Wat Pho

Najít cestu k přívozu nebylo jednoduché. Ve vesnici 35 se ptáme místních kudy se jede na Champasak, a oni vždy jen ukážou od silnice směrem k řece. Přívoz samotný snad nikdo nezná. Když už přemýšlíme o možnosti přeplavat na druhou stranu, tak dostáváme radu, že je to ještě 10km. Oprášení znalostí se nepovedlo úplně, ale 5 jsem trefil :o) U přívozu se nás snaží nacpat s tukem na lodičku, kam se sotva vejde babka se psem(jezevčíkem, vlčák už musí jet sólo jízdu). Chvíli se dohadují po telefonu a pak na nás sází sumu 250 000 kipů(cca 850 kč). Neuvěřitelné.

Přejíždíme k velké lodi, která nás uveze určitě. Tam cena klesla na 100 000 (340 kč). To už je celkem přijatelné, ale nedokážu si představit, že by někdo z místních za tu cenu jel. Po zemi se to dá objet, ale vyšlo by to téměř nastejno. Naloďujeme se, ale při nájezdu tukan serval nájezdové fošínky a opřel se spodkem. Je to prostě divoch. Naštěstí je to kapesní vozítko, na kterém jsou nejtěžší naše krámy a tak není problém ho nadzvednout a odnést. Po příjezdu na místo se dozvídáme, že turistické ceny přívozu jsou téměř desetinásobně vyšší než lokální. To se dalo tušit.

Polem nepolem

Ve vesnici, kde zůstáváme jednu noc jsme atrakcí číslo jedna. Rozhodujeme se, že odtud pojedeme po silnici, která lemuje národní park. Ihned jí pojmenováváme Forrest highway(lesní dálnice). Dozvídáme se, že po 20 km je konec asfaltu a to nás trochu překvapuje. No co jde se na věc, má to být 50km a tak to snad nějak přežijem. Po 12 km narážíme na červenou. Práší to jak v cementárně, ale jinak cesta celkem dobrá.

Po pár kilometrech se ptáme na cestu. Jedem podle rad a cesta se čím dál tím víc zhoršuje. Začíná to být divné a lidi kolem také. Ptáme se na cestu chlapíka, který sklízí mák. Je trochu zvláštní, má skelný pohled a mák bere ještě zelený. Podivín. No ale podle něj jsme na hranici a kdyby jsme ještě pokračovali, tak jsme zase v Thajsku a bez proclení. Vracíme se a pokračujeme v prachové krasojízdě.

Další články z rubriky:

    reklama

    Novinky na SKUTRMANIA.CZ
    Novinky na QUADWEB.CZ
    Novinky na OFFROADWEB.CZ
    Copyright © 2010-2017 Skutrmania.cz