Největší zimní koncentrace magorů v celé Evropě na metr čtvereční, to je Elefantentreffen! Po předchozí dohodě s klukama z Aspiritu jsme se rozhodli jet s partou lidiček kolem Michala Poncy, kteří už jezdí na Elefanta pár let a mají i zabezpečovací auto s vlekem, kdyby sebou někdo třepl nebo na kleklé stroje. A hlavně na nejdůležitější věci a naprosto nezbytné jako je dřevo a jídlo.
Auta až na místo nesmí a tak je důležité mít zařízení k dopravě těch všech věcí těch asi 2 km dlouhé cesty od sběrného parkoviště až do údolí. Na to klukům slouží upravená tříkolá kejvačka s kárkou, bezvadné náčiní.
Start cesty na Elefanten treffen byl naplánován na pátek 27.1. v 9 hodin ráno na benzínce OMV na Strakonické. Já byl dohodnutý na společné cestě s Lukášem Musilem z Vespa Centra na Francouzské, který pojede také na Vespě GTS 300, s ním pojede ještě kamarád Martin na Scarabeu 200. Takže sraz naší Vespa grupy v půl deváté na Francouzské a pak sprint na Strakonickou. Kluci z ASpiritu jeli na LML 150 a na Piaggio Liberty Pošta Italia.
Než se na Strakonické všichni pozdravili a dotankovali, bylo asi deset dopoledne a nás asi 16 strojů vyrazilo na tuto dobrodružnou expedici. Takže složení: asi 5 poštovních Liberty, 2 Vespy a jedna indická LML jedna Aprilia Scarabeo a zbytek Jawky. Cesta tam pohoda jazz celkem teplo asi -5 a suchá silnice, krása.
První zastávka na benzině u Příbrami a pak ve Strakonicích. Tam se ještě přidaly nějaké Jáwy a Pionýr, nejdůležitější zastávka nás teprve čekal ve Vimperku. Oběd, poslední v Čechách a pak až v neděli. Po cestě lidi moc nechápali, to už jsme si zvykli, ale ty lyžaři na Strážném byli skoro v šoku 🙂
Cesta super, do Solly jsme přijeli asi ve čtyři a čekalo se na doprovodné auto. Zabloudilo či co. Tak jsme šli hledat místo na zaparkování, což tam není nic jednoduchého, neb to stojí po obou stranách příjezdové cesty někdy i pár km. Někteří se rozhodli že to sjedou až do kotle, většinou se zimníma gumama. Jen Míra na LML to dal na origo gumách a v pohodě.
Jo a někteří na pošťákách to také riskli a v neděli nakonec taky vyjeli, protože museli. Poštácké Liberty má pár opravdu velkých výhod! Zaprvé je přizpůsobeno na odvoz velkého množství zavazadel: přední nosič a vzadu velký kufr na kolečkách s madlem! Super! Za další je lehký a na velkých kolech a tudíž dobře ovladatelný ve sněhu a na tlačení a je taky vhodnější na shánění pneu s hrubším vzorkem. Motor málo baští a hlavně má nášlapku, na velký mráz velká výhoda na ranní starty! A navíc je to strašně jednoduchý a nenáročný stroj za pár peněz. Dobrý!!!
Vstupné od loňska stouplo na 20 eur a zahrnuje kontrolní náramek, brožuru se samolepkou a plechový štítek s rokem srazu na zavěšení na odznak. Jinak kdo nic neuveze, vše se tam dá koupit, dřevo i sláma pod stan, jídlo pití. Ceny celkem normální na moto sraz v Německu. Jinak počty přesné neznám ale co jsem zaslechl tak počet účastníků byl něco kolem 4500 a složení? Nejvíce asi samozřejmě Němců, pak Italů, pak asi Čechů. Stroje nejčastěji Dněpr, Ural, staré Bavoráky, Guzziny a japonci všeho druhu a největší překvapení – mraky Vesp! Většinou starší z ručním řazením a co je největší mazec, tak hodně Italů dorazilo po ose. To musí bejt velký rokenrol přes Alpy a takovou dálku. To my z Čech jsme fakt měkouši 🙂
Jinak atmosféra úžasná, kdo nezažil, nepochopí! Samé sirény, ohňostroje, vytočený motory, střelba z děla a všude spoustu exotů z celé Evropy. Viděl sem tam i Španěly, Poláky, Frantíky a Rusy. No jak to shrnout? Největší koncentrace magorů v celé Evropě na metr čtvereční, to je Elefantentreffen! :))))))) Příště jedeme zase, ale už zas o něco chytřejší a v hojnějším počtu si tak myslím.
Autor: Jirka Riant
