Nejen pro dívky – SYM Fiddle II 125

Móda retra ještě zdaleka není na ústupu, ba naopak, stále se rodí nové retro skútry, více či méně připomínající slavnou Vespu. SYM letos vytáhl do boje s opravdu silnou zbraní. Skútrem s atraktivním designem, zpracováním na nejvyšší úrovni a bez sebemenších kompromisů.

Většinou říkám, že design je subjektivní záležitost, ale u Fiddle se snad nemůže najít nikdo, komu by se skútr nelíbil. Oblé retro tvary jsou doplněné o vhodnou kombinaci bílé a hnědé, což dává stroji velice luxusní vzhled. Je také vidět, že se na stroji nešetřilo. Zrcátka jsou z kovu a pochromovaná, plasty houževnaté a pružné, sedlo pěkně prošité a palubka velká a dobře čitelná. Pod sedlo se v pohodě vejde přilba na skútr a ještě zbude místo na mléko a rohlíky. Kromě schránky najdeme pod sedlem ještě hrdlo nádrže. Co se nevejde pod sedlo, můžete přivázat na zadní nosič. Příjemným doplňkem je také přední plexi, připevněné rovněž na chromované držáky.

Za řidítky je vše, jak má být, ovladače nijak nevybočují ze standardů Symu – nic speciálního, ale fungují jak mají a to je hlavní. Hodně příjemné jsou hnědé gripy, neřežou do rukou a ani po delší době není jejich držení nepříjemné. Testovací skútr měl najeto doslova pár kilometrů, takže bylo třeba chovat se k němu s respektem. I tak ale motor jak za studena, tak za tepla chytal na první protočení a hned se dostavil kultivovaný a příjemný chod. Výkon vzduchem chlazeného agregátu není největší a zaostává za legislativními možnostmi třídy A1, na druhou stranu pro pohon jen 109 kg lehkého skútru 5,8 kW bohatě stačí.

Rozjezdy nejsou nijak agresivní a stroj se dává spíš elegantně do pohybu, to ale rozhodně neznamená, že by byl pomalý. Se stopětadvacítkou si můžete bez problémů dovolit najet na křižovatce mezi auta a odjíždět tak jako první. Variátor i spojka jsou nastaveny velice dobře a úměrně k charakteru agregátu. Samozřejmě, že úplně syrový motor si potřebuje ještě trochu „sednout“ a věřím, že jakmile bude na tachometru trojciferná hodnota, bude jeho projev ještě o něco příjemnější. Podobně jsou na tom i brzdy. Vzadu zpomaluje skútr buben, vepředu pak dvoupístková kotoučová brzda. Zadní buben skútr spíš zpomaluje a ani při silném stisku nenechá zablokovat zadní kolo. O razantnější zpomalení se stará přední brzda, která funguje vzhledem k určení výborně.

Samotná jízda na Symu je hodně příjemnou záležitostí. Jezdec sedí vzpřímeně a tyč řízení je hodně kolmá k vozovce. To zajišťuje dobrou manévrovatelnost a malý poloměr otáčení. Svou daň si ostrá geometrie vybírá ve vyšších rychlostech, kde je stroj trochu nervózní, na tom mají samozřejmě podíl i malá kola. Tlumiče jsou hodně komfortní a i větší díry dokáží celkem slušně odfiltrovat, zároveň ale zůstává dost tuhý i pro vyšší rychlosti. Mě se podařilo nezajetý stroj rozpohybovat na devadesátku, ale jen na chvíli, nechtěli jsme trápit nový motor. K pohybu po velkoměstě nebo okreskách za městem bude rychlost bohatě stačit. Hodně sympatická je spotřeba, ta se pohybuje okolo dvou litrů, takže 5,2 litrů velkou nádrž budete plnit jen velice zřídka.

Svým vzhledem a charakterem je skútr určen především něžnému pohlaví, pro ženy bude příjemný na řízení a nezáludný, nemá žádné výkonové skoky a brzdy nejsou nijak záludné. Skútr navíc nadělá opravdu hodně parády a kapota poskytuje dostatek ochrany. Problém ale mohou mít malé postavy, sedlo je poměrně vysoko a naše drobnější testovací jezdkyně měla při zastavení co dělat, aby skútr udržela. Naštěstí má těžiště hodně dole. Při zastavování je tedy třeba trochu sesednout ze sedla, při troše šikovnosti tedy i malá slečna stroj v pohodě zvládne.

Sym Fiddle je rozhodně hodně povedený stroj, má vynikající zpracování a dobré jízdní vlastnosti. Jeho provoz je velice ekonomický a díky jednoduchému vzduchem chlazenému agregátu bude stroj i velice spolehlivý. Na naší redakci udělal rozhodně velký dojem. Cenu se Symu naštěstí podařilo udržet na rozumné úrovni a Fiddle II 125 můžete koupit za 42 900,- korun, což v dané třídě dělá z tohoto stroje hodně silného hráče.


Technické údaje


Autor: Matěj Oliva, Foto: Jan Altner